Americký Bell posiluje podpůrnou síť v Evropě. Krom české servisní centrály má nově v Polsku první autorizované centrum údržby

 „Je důležité zajistit místní podporu pro naše zákazníky a díky tomuto novému polskému AMC poskytnout operátorům Bell pocit jistoty, že mohou nechat provést údržbu nebo práci na svém stroji, která byla prověřena a schválena společností Bell. Jsme rádi, že Aero Klub bude poskytovat místní údržbu a podporu zákazníkům. Tato přidaná podpora je doplňkem služeb, které Bell's Prague Service Center nabízí pro náročnější potřeby údržby,“ uvedl u příležitosti představení polského AMC Duncan Van De Velde, šéf pro Evropu a Rusko společnosti Bell. 

Zázemí pro fungování AMC Bell v Polsku bude podle tamních médií zajišťovat polská letecká společnost Aero Club. „Jsme hrdí na to, že můžeme společnosti Bell poskytovat služby údržby,“ okomentoval výsledek dohody Jan Borowski, prezident společností Aero Club a JB Investments, které s Bell Helicopter dlouhodobě spolupracují.  

Evropská expanze amerického giganta Bell Helicopter, který spadá do skupiny Textron Aviation, jednoho z největších světových hráčů v leteckém průmyslu odstartovala před deseti lety, a to v České republice. Vstoupit na evropský trh se americký výrobce rozhodl v roce 2010, pro svůj záměr si vybral Prahu a na ruzyňském letišti otevřel Evropské centrum Bell Helicopter. Česká centrála má dodnes klíčovou roli pro rozvoj obchodních a servisních aktivit Bellu v Evropě. V rovině údržby má kapacitu nejen servisovat, ale také kompletovat až 40 vrtulníků ročně. Nové středisko v Polsku tak doplní stávající servisní infrastrukturu v Praze, která je zaměřena na komplikovanější úkony.   

Americký Bell má přitom na polském trhu rozjetých několik linek spolupráce. Krom AMC střediska má s tamním partnerem Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) dohodu o společném záměru rozvoje spolupráce u vrtulníku typu UH-1Y, která byla podepsána před třemi lety a je rozšířením dohody podepsané rok před tím pro vrtulníky typu AH-1Z. Zároveň Bell úzce spolupracuje se skupinou Agusta Westland, kterou ovládá italský letecký výrobce Leonardo. Ta mimo jiné vlastní polského producenta helikoptér PZL Świdnik, který má do roku 2021 na starosti generální opravy deseti vrtulníků Sokol polské výroby, jež jsou ve výzbroji české armády. 

S Českou republikou spojuje Bell Helicopter nejen centrála, ale také obří zakázka. Po dlouhém rozhodování, které bojové helikoptéry si česká armáda pořídí za dosluhující stroje, se loni vláda rozhodla pro nákup amerických vrtulníků Venom a Viper z dílny Bell Helicopter. Osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové stroje AH-1Z Viper si Česká Republika pořídí za zhruba 17 miliard korun. Cena má zahrnovat také výzbroj, munici, údržbu, náhradní díly a zaškolení. Zakázka probíhá na úrovni vláda-vláda, což má garantovat bezpečnost a transparentnost, a také umožnit širší vojenskou spolupráci. Zároveň tento typ dohody zaručí dodávky za stejných finančních podmínek, jako v případě akvizic pro americkou armádu.  Zatímco americký Kongres souhlasil s prodejem již v loňském roce, na evropském kontinentu zakázku napadl italský letecký výrobce Leonardo, který se českého výběrového řízení na pořízení vrtulníků neúspěšně účastnil. Nicméně navzdory námitkám italského výrobce může Ministerstvo obrany v nákupu vrtulníku od firmy Bell pokračovat. Rozhodl o tom letos v srpnu český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS). 

Do výroby amerických vrtulníku pro českou armádu se v příštích letech rovněž zapojí čeští výrobci. V tuto chvíli je jasné, že půjde o státní podniky LOM Praha a Vojenský technický ústav (VTÚ). Svoji významnou roli ale budou mít i soukromé firmy Aero Vodochody, Ray Service a VR Group. Jejich podíl na zakázce by měl dosáhnout 30 procent, příslušná memoranda s americkým výrobcem Bell byla již podepsána v loňském roce.

§České vzdušné síly mají nyní ve výzbroji zhruba padesát vrtulníků různých typů. Armáda se dlouhé roky opírala a ještě chvíli opírat bude o vrtulníky sovětské, resp. ruské výroby – dopravní Mi-8 (3 stroje), víceúčelové transportní Mi-17 (5 strojů) a modernější Mi-171Š (15 strojů, část modernizovaná) a bitevní Mi-24/35 (16 strojů). Kromě toho provozuje také pátrací a zdravotnické W-3A Sokol polské výroby.

Zatímco prakticky všechny transportní Mi-17 doslouží přibližně v období let 2024 až 2026 po více jak 35 letech provozu, u modernějších Mi-171Š se předpokládá, že mohou létat minimálně do roku 2035. Bitevníky Mi-24/35 pak mají díky probíhajícím generálním opravám odejít do „důchodu“ nejpozději v letech 2025 až 2027.