Z Česka do Ruska. Modernizovaný letoun L 410 NG přistál na statické stojánce MAKS-2021.
Ani tentokrát nechyběli čeští letečtí výrobci na aerokosmickém salónu MAKS-2021, který proběhl ve dnech 20. až 25. července na letišti Ramenskoje v Žukovském, nedaleko ruské metropole. Český letecký export do Ruska loni přesáhl čtyř miliardy korun a posunul tuto zemi na druhou příčku leteckého vývozního žebříčku. Český letecký průmysl má také nadějné vyhlídky v Kazachstánu, partnerské zemi letošního aerosalónu.
Českou republiku na jubilejním 15. ročníku MAKS reprezentovalo osm výrobních firem,
Asociace leteckých a kosmických výrobců (ALV ČR) a agentury na podporu podnikání a investic
CzechTrade a
CzechInvest. Společný stánek českých firem na akci zorganizovalo
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Mezinárodní aerokosmický salon MAKS se koná každý lichý rok a má tak již třicetiletou tradici. Spolu s veletrhy na pařížském letišti Le Bourget a v britském Farnborough patří MAKS mezi prestižní adresy pro setkávání letecké komunity na evropském kontinentu. Obvykle se aerokosmický salón na letišti v Žukovském koná téhož roku jako francouzská Paris Airshow. V důsledku koronavirové pandemie byl ovšem letošní ročník nejstarší letecké přehlídky na světě v Paříži zrušen, stejně jako byl loni zrušen veletrh ve Farnborough. Letošní setkání leteckých výrobců na MAKS se tedy uskutečnilo po téměř dvouleté evropské veletržní pauze. „
MAKS je pro nás tradiční akcí, ale vzhledem k současné situaci byl letošní ročník mnohem významnější. V letecké obchodní kultuře je totiž klíčový právě osobní kontakt se zákazníkem. Dojíždějí dlouhodobé zakázky, díky kterým český letecký průmysl dokázal odolat pandemické krizi, a pro nastartování nových obchodních kampaní je zásadní osobní jednání,“
vysvětluje Zbyněk Hruška, výkonný ředitel Asociace leteckých a kosmických výrobců ČR. Rusko je přitom pro český letecký průmysl historicky významným odbytištěm a dosud patří mezi prioritní exportní trhy. „
Letecký vývoz do Ruska loni činil 4,393 miliardy korun. Ačkoliv teprve zpracováváme žebříček leteckých vývozních destinací, je již teď zřejmé, že podle objemu exportu za loňský rok připadne Rusku druhá příčka,“
uvedl k vývozní bilanci Zbyněk Hruška z ALV ČR. Statistiku dostupných údajů ČSÚ, která vychází z vyhodnocení 28 vybraných položek, které představují jádro českého leteckého exportu do světa, zpracovává ALV ČR ve spolupráci s MPO ČR.
Historie česko-ruské letecké spolupráce se píše od roku 1935 a v novodobých dějinách létá především na křídlech letounů L 410. Kunovický výrobce, společnost
Aircraft Industries, přistál na MAKSu s novou generací letounu označenou L 410 NG, která byla k vidění na statické stojánce. „Engéčko“ z Kunovic navazuje na svého legendárního předchůdce a je vlajkovou lodí českého civilního letectví. Oba typy „Čtyřistadesítek“ jsou integračními projekty civilního letectví, neboť 80 % komponent letounu produkují české firmy. S jejich uplatněním tudíž souvisí kondice českého dodavatelského řetězce jak z pohledu samotných dodávek, tak z pohledu referencí, které otvírají cestu k dalším zakázkám. Společnost
GE Aviation Czech, která v pražských Letňanech vyrábí motory řady GE H právě pro letouny L 410, ovšem zabodovala nejen společně se „Čtyřistadesítkami“, ale i samostatně. Zapojením do projektu devítimístného letounu Bajkal, který měl na MAKSu premiéru, firma rozšiřuje portfolio leteckých aplikací „Háček“. Obchodní úspěchy přinesl letošní ročník MAKSu i českým výrobcům, kteří participují na programech evropského leteckého obra Airbus.
L 410 POSILUJE NA DÁLNÉM VÝCHODĚ
Český doprovodný program na MAKS odstartoval již v předvečer zahájení aerosalonu. Společnosti GE Aviation Czech a Aircraft Industries totiž uspořádaly konferenci provozovatelů letounů L 410 z ruských regionů. Tradičně se tato akce koná každý rok v Kunovicích, avšak v důsledku koronavirové pandemie byl loňský ročník zrušen. Díky české účasti na MAKS se ale ten letošní mohl posunout blíž k zákazníkům. Akce přesto proběhla na pomyslné české půdě - v prostorách restaurace „Pilsen“ v Moskvě. Konference se zúčastnilo 31 reprezentantů leteckých dopravců, kteří provozuji letouny L 410 na ruském trhu, včetně servisních a opravářských firem. Ruský Chabarovský kraj na setkání ohlásil převzetí dvou letounů L 410 do flotily tamního regionálního přepravce Khabarovsk Airlines. Tento dálněvýchodní region, který se nachází na samých hranicích s Čínou a vyznačuje se složitými klimatickými podmínkami komplikujícími provoz letadel, má po převzetí dvou nových strojů ve flotile tamního regionálního přepravce šest letounů L 410.
BAJKAL S MOTORY GE H
Světovou premiéru si na MAKS odbyl devítimístný turbovrtulový letoun
LMS-901 Bajkal ruského výrobce
Bajkal Engineering, který je dceřiným podnikem
Uralského závodu civilního letectví (UZGA) z Jekatěrinburgu. Prototyp Bajkalu s českým motorem GE H80 od společnosti
GE Aviation Czech z pražských Letňan byl představen na statické stojánce.
UZGA je přitom pro českého výrobce strategickým partnerem, uralský závod je totiž autorizovaným servisním centrem turbovrtulových motorů GE Aviation Czech.
Bajkal má na ruském trhu regionálních letounů mimo jiné nahradit zastaralé letouny An-2. Našlápnuto má ale také na exportní dodávky nejen v postsovětském regionu. Letové zkoušky stroje odstartují ještě letos a sériová výroba by měla být zahájena po certifikaci v roce 2023. Strategickým partnerem projektu je Republika Kazachstán. V první fázi projektu budou letouny pohánět motory GE H. V budoucnu by zákazník měl mít možnost zvolit mezi českým nebo ruský motor.
NA KŘÍDLE AIRBUS A220
Airbus si na MAKS připsal významný obchodní úspěch s českým přesahem. Americká leasingová společnost
Air Lease Corporation zprostředkuje ruskému regionálnímu přepravci
Azimuth dodávku šesti letounů A220-300, na kterých se podílí český výrobce
Aero Vodochody. Pro Airbus jde o významný kontrakt, neboť po několika nezdařilých pokusech z minulých let to znamená vstup A220 na perspektivní ruský trh. Azimuth se tak stává vůbec prvním provozovatelem tohoto typu letounu v Rusku. Dopravce má převzít letouny v letech 2022 až 2024 a v jednotřídní konfiguraci pro 148 cestujících je nasadí na vybrané zahraniční a vnitrostátní dálkové lety.
Aero Vodochody pro letoun A220 dodává náběžnou hranu křídla. Jde přitom o jeden z největších programů české participace ve světovém leteckém průmyslu, neboť Aero je nejen dodavatelem, ale také „risk sharingovým“ partnerem programu. Aero se zapojilo do vývoje letounu A220 a od roku 2014 běží v Odolena Vodě sériová výroba 17metrových náběžných hran. Letos dodalo Aero již 200stou sadu náběžných hran a loni předalo zákazníkovi 46 sad.
ČESKÁ POSÁDKA NA MAKS 2021
Aircraft Industries, Alta, Aviation Technologies Holdings, ATG, Jihostroj, GE Aviation Czech, PBS Velká Bíteš a Unis – to je výčet firem, které letos přicestovaly na MAKS-2021 s puncem oficiálního účastníka z České republiky. V oborovém členění se jedná o výrobce letounů, motorů, pomocných energetických jednotek, dílčích leteckých komponent a služeb. „Přes veškeré vízové a organizační peripetie způsobené pandemickými opatřeními se nám podařilo dostat české firmy na MAKS. Plné firemní zasedačky na českém stánku a zájem návštěvníků svědčí o tom, že je o český letecký průmysl ve světě a v Rusku zájem. Jsme rádi, že se nám podařilo zprostředkovat kontinuitu dialogu se světovou leteckou špičkou,“ zhodnotila českou účast na MAKS-2021 Veronika Jelínkova z Odboru zahraničně ekonomických politik I MPO ČR, která se akce zúčastnila z pozice projektové manažerky rezortu.
Český letecký průmysl se může pochlubit úplností dodavatelského řetězce, více než stoletou tradicí a elitním postavením ve světě. Česko je v klubu pouhých devíti zemí na světě, které umí vyvinout a vyrobit letadlo na vlastním území. V civilním segmentu tyto schopnosti dokládají devatenáctimístné turbovrtulové letouny L 410 a L 410 NG, jejichž přednosti představil na MAKS kunovický výrobce
Aircraft Industries. V „českém dresu“ se na MAKS představil také výrobce turbovrtulových motorů GE H, společnost
GE Aviation Czech, která v pražských Letňanech navazuje na tradici Waltrových závodů a krom výroby „Háček“ má na starosti i údržbu jejich předchůdců, motorů Walter M 601. Velešínský
Jihostroj na MAKS prezentoval široké portfolio komponent pro motory a letouny ze segmentu všeobecné a regionální dopravy. Kromě referenčních dodávek pro L 410 a L 410 NG se firma může pochlubit hojnými zakázkami ze světa. Díky vlastnímu vývoji a stoleté tradici patří Jihostroj mezi světovou špičku ve své kategorii. Brněnský
UNIS, který se specializuje na dodávky řídících systémů pro letecké motory, předvedl na veletrhu komplexní řešení pro menší i větší pohony.
PBS Velká Bíteš je ryze českým výrobcem leteckých motorů a pomocných energetických jednotek s více než 200letou historií značky a 70letou tradicí průmyslové výroby ve Velké Bíteši. Firma patří mezi pouhé čtyři výrobce na světě, kteří vyvíjí, vyrábí, certifikují a opravují pomocné energetické jednotky (PEJ).
PBS Velká Bíteš na MAKSu představila právě nejnovější modifikaci PEJ Safír 5K/G MIA3, která je přizpůsobena velmi náročným podmínkám pro přistání na ropných plošinách.
Další českou leteckou legendou, které se na MAKS dostalo pozornosti, byl větroň Blaník, jehož novou kapitolu působení představila na MAKS společnost
Aviation Technologies Holdings z pražských Letňan, která na veletrhu reprezentovala dceřinou firmu
Blanik Aircraft CZ. Slavný československý větroň L-13 Blaník je s počtem přes 3000 vyrobených kusů v různých modifikacích dosud nejpoužívanějším větroněm na světě. O návrat legendárních Blaníků do nebe se zasloužila právě společnost Blanik Aircraft CZ, která v roce 2015 získala od EASA typový certifikát na přestavbu kořene křídla a navazující úpravy kluzáků L-13, což bylo nutné pro obnovení jejich provozuschopnosti. V současné době probíhají přestavby ve výrobních halách Blanik Aircraft CZ v Letňanech naplno. Společnost je zároveň servisní organizací všech dříve vyráběných typů kluzáku L-13 Blaník a výrobcem jeho nástupce Blaník L-23NG. Nadějně se rozvíjí i nový program vývoje a testování leteckých podvozků, které společnost nabízí finálním výrobcům malých letounů. Aviation Technologies Holdings na MAKS představila také
Technometru Český Brod, která spadá pod její křídla.
STRATEGICKÝ PARTNER
Partnerskou zemí letošního ročníku MAKS byl Kazachstán, který je pro český letecký průmysl trhem se slibným obchodním potenciálem. Historicky tamní regionální dopravu zajišťují letouny L 410, zatímco české stoje L-39 tam slouží pro potřeby vojenského pilotního výcviku. Dosluhující flotily a dobré zkušenosti s provozem českých letounů jsou nyní odrazovým můstkem pro modernizaci letadlových parků a uplatnění nové generace českých okřídlených legend s označením L 410 NG a L-39NG. Díky kosmodromu Bajkonur je navíc Středoasijská republika rovněž v hledáčku českého kosmického průmyslu. Příležitosti pro české letecké výrobce se mohou rýsovat i díky ambici země rozvíjet vlastní schopnosti v leteckém průmyslu. Češi díky vývojové a výrobní základně umějí Kazachstánu nabídnout jak vlastní finální produkci, tak vývoj šitý na míru, údržbu, výcvik i školení pozemního personálu. Na letošním ročníku MAKS Kazachstán mimo jiné nakročil do turbovrtulového segmentu civilního letectví, který je parketou českých výrobců. Státní společnost Kazachstanskaya aviatisionnaya industria ohlásila na MAKS koupi 20procentního podílu ve společnosti Bajkal Engineering, která je dceřinou firmou UZGA a má na starosti vývoj a výrobu LMS-901 Bajkal. Kazachstánský podnik plánuje do projektu investovat miliardu rublů a kazachstánská vláda předpokládá, že místní továrna bude vyrábět 30 až 50 těchto stojů ročně, které hodlá dodávat jak na vnitřní trh, tak na trhy ve východní Evropě či Africe. Již nyní je díky participaci GE Aviation Czech v projektu Bajkal zapojen český dodavatelský řetězec v oblasti motorů. V rámci výroby samotného letounu na území Kazachstánu může vzniknout poptávka po dalších komponentech z Česka.
MAKS 2021 V ČÍSLECH
Letošní ročník MAKS přilákal přes 135 tisíc návštěvníků, kteří se prokazovali nejen vstupenkou, ale také QR kódem s negativním výsledkem PCR testu na COVID-19. Podle údajů organizátorů se na MAKS představilo 538 ruských společností a 90 firem dorazilo ze zahraničí. Online akce, které se uskutečnily po boku prezenční účasti, umožnily prezentaci dalších 202 zahraničních společností. Celkový počet vystavovatelů, kteří se zapojili do programu letošního MAKS, tak organizátoři vypočetli na 831. Ti reprezentovali 56 zemí světa. Národní delegaci na MAKS vyslali krom České republiky také Francie, Německo, Belgie či Kanada. Partnerskou zemí akce byl Kazachstán, který reprezentovalo 11 firem.