Hospodářské noviny: Českým leteckým výrobcům se daří, obor táhne nahoru i výroba dronů

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se z Česka loni vyvezly letecké produkty za 14 miliard korun. Dalších více než 15 miliard představovaly letecké motory a díly do nich. Necelých sedm miliard pak podle vývozních kódů připadlo na radary a navigační techniku.

Zatímco vývoz letadel a vrtulníků a především různých dílů zůstává oproti loňsku podobný, výrazně rostly exporty motorů a dílů do nich – z předloňských 11,5 miliardy korun na 15,3 miliardy korun v roce 2024. Export radarové, rádiové a navigační techniky vzrostl meziročně o více než dvě miliardy, a to na 6,9 miliardy korun. Statistiky navíc nemusí být úplné, protože řada leteckých firem dodává na Ukrajinu a jejich produkce se podle metodiky ČSÚ nemusí započítávat do „správných“ kolonek.

Celkově tuzemský letecký průmysl zahrnuje více než sto firem různé velikosti, které zaměstnávají kolem 20 tisíc lidí. Kombinace 22 firem ze všech oborů – od výrobců letadel, motorů a avioniky přes poskytovatele pilotního výcviku a MRO služeb až po vývojáře autonomních systémů a dodavatele špičkových komponent – byla vidět i na letošní největší letecké přehlídce v Evropě, na pařížském letišti Le Bourget.

Většina zúčastněných firem byla součástí národního pavilonu organizovaného Asociací leteckého a kosmického průmyslu. Vlastní stánek měl na Paris Air Show rychle rostoucí výrobce proudových motorů do dronů a raket PBS Velká Bíteš. Přímo na takzvaném chaletu, tedy větším samostatném stánku mimo pavilony umístěném přímo na letišti, se prezentovala skupina Omnipol, které patří od roku 2022 mimo jiné kunovický podnik Aircraft Industries.

Úspěch nové verze turbovrtulového letounu L‑410NG nebo nástupce podzvukových cvičných letounů Albatros L‑39 Skyfox (dříve také NG) je důležitý i symbolicky. Zvýrazňuje význam Česka jako země, která „umí“ vyrobit letadlo – byť nejde o velký civilní Airbus a Boeing nebo stíhačky Rafale, Gripen či F‑35. Dobrá kondice Aircraft Industries a Aera Vodochody  je ale klíčová i pro desítky subdodavatelů, kteří do těchto strojů dodávají součástky.
O obou tradičních leteckých firmách se dá říct, že jsou na rozcestí. Aircraft Industries se konečně podařilo uspět s prodejem „engéčka“, které má certifikaci od roku 2018. Z Kunovic se dodaly stroje do Kazachstánu a Senegalu. Jedno nové letadlo létá i v Chile. Stále v jednání je velká zakázka v Indonésii, která by v případě potvrzení dodala firmě zásobu práce na více než jeden rok.

Podle generální ředitelky kunovické firmy Aleny Medové byla pro úspěch zásadní změna vlastníka, jímž se stal zmíněný Omnipol. Předchozí ruští majitelé fakticky obchod s L‑410 vůbec nerozvíjeli, protože každoroční produkci zhruba 12 letadel dodávali do Ruska. „Skupina Omnipol nám dala nové strategické vedení, zaměření a otevřela obchodní příležitosti. Podařilo se najít partnery a trhy, kde dává nasazení L‑410 skutečný smysl,“ řekla Medová. Dalším faktorem je podle ní práce na certifikacích a úpravách letounu. „Silnou stránkou L‑410 je schopnost přizpůsobit ho různým provozním podmínkám a potřebám. Je to univerzální letoun,“ dodala.

Další výrobce Aero Vodochody zase letos plně rozběhl výrobu podzvukového cvičného letounu L‑39 Skyfox, který firma několik let vyvíjela. Zatím ho dodala do Vietnamu, Maďarska a také státnímu podniku LOM Praha, který si pro pardubické Centrum letového výcviku, jež provozuje, pořídil čtyři stroje. Na nich se budou „učit“ budoucí piloti stíhaček F‑35, které si česká armáda pořídila. Firma navíc letos rozhodne, zda využije opci na další čtyři stroje.
„Naše výrobní kapacita je 12 letounů ročně, dokážeme ji navýšit na 18 letounů,“ uvedla Radka Černá, mluvčí Aera Vodochody. Podle ní firma v tomto roce bude vyrábět stroje pro Maďarsko a dodá další dva letouny pro LOM. „Uzavřeli jsme také kontrakt s nejmenovanými novými zákazníky, kde též probíhá výroba,“ dodala.

V Aeru Vodochody těží i subdodavatelské kooperace pro dopravní letadlo Airbus A220 a vojenské transportní letadlo C‑390 Millennium od brazilského Embraeru. Takzvané „aerostructures“ zatím tvoří necelou čtvrtinu obratu podniku (v roce 2024 přes šest miliard korun). Podle Černé by měl objem výroby v dalších letech na základě uzavřených dohod s Airbusem a Embraerem dále narůstat.

Je ale důležité říci, že letadla vyrábí i řada dalších tuzemských firem. Jde o segment menších letadel a ultralightů. V nich v Česku nejvíce kusů vyrobí jiný výrobce z Kunovic – firma BRM Aero rodiny Bříštělových. Ta každý rok dodá zákazníkům po celém světě přes sto různých letadel. Výrobců produkujících menší letadla je v Česku přes deset. Význam českých firem je každoročně patrný v dubnu na veletrhu v německém Friedrichshafenu. Na pařížské přehlídce je letos k vidění civilní a military verze lehkého letounu benešovské společnosti Shark Aero.

Skutečně prudce rostoucími firmami jsou ovšem v současnosti ty, které se zaměřují na drony všech kategorií, včetně průzkumných nebo sebevražedných, jimž se říká vyčkávací munice. Na červnovém brněnském zbrojním veletrhu IDET společnost LPP poprvé fyzicky představila autonomní drony, jež ve stovkách kusů úspěšně působí na Ukrajině. Firmou vyvinutá AI technologie dokáže proniknout i elektromagnetickým rušením, které jiné drony závislé na signálu GPS vyřadí. „Nasadili jsme tuto technologii v reálném prostředí na Ukrajině. Máme potvrzené, že dokáže dron provést přes pásmo ruského elektromagnetického rušení do cíle,“ řekl Radim Petráš, obchodní ředitel a jeden ze dvou majitelů firmy LPP. Největší z celkem tří typů dronů, které podnik vyrábí, MTS‑40 unese 12 kilogramů výbušniny a má dolet tisíc kilometrů.

Už před dvěma lety otevřela v Česku výrobu dronů ukrajinská firma  DeViRo. Její česká společnost UAC vyrábí průzkumné i sebevražedné drony pod značkou Leleka, které se rovněž aktivně používají na Ukrajině. Podobných firem je v Česku víc, jen zatím nechtějí veřejně působit. Vyčkávací munice přitahuje pozornost i největších tuzemských výrobců munice.

Výrobcem, jehož ale v Česku drony nejvíce „nakoply“, je firma PBS Velká Bíteš. Ta před válkou na Ukrajině, která zvýraznila bojový význam dronů, vyráběla ročně jen desítky kusů proudových motorů, jež se v dronech a raketách používají. Nyní míří k výrobě nižších tisíců kusů. Firmu v Paříži podpořil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který zde pokřtil její dosud nejvýkonnější proudový motor TJ‑200. „Evidujeme předběžné objednávky od významných výrobců z různých částí světa. Věříme, že se motor brzy stane vlajkovým výrobkem našeho portfolia,“ uvedl Petr Kádner, generální ředitel PBS Group. Bítešská firma spolupracuje také s ukrajinskou společností Ivchenko Progress. Společně vyvíjí ještě silnější proudový motor AI‑PBS‑350.

Na veletrhu v Paříži se prezentovala i malá moravská firma FlyinDiamonds. Představila autonomní drony vlastní výroby, ale také zázemí prvního českého testovacího a výcvikového polygonu pro drony. Ten provozuje v Moravských Budějovicích ve spolupráci se státním podnikem  LOM Praha, s nímž se FlyinDiamonds podílí na výcviku operátorů dronů.

Autor: Petr Zenkner, redaktor Hospodářských novin. Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letecký průmysl. PDF ke stažení zde