Hynek Walner pracuje v Jihostroj Velešín a.s. přes 30 let
BILANČNÍ KOMENTÁŘ HYNKA WALNERA | Koronavirovou krizí jsme se propracovali, nezastavili jsme výrobu ani vývoj a naše výsledky z minulých let umožnily neškrtat investice i nepropouštět zaměstnance.
Koronavirová pandemie způsobila elektrický šok v celosvětovém měřítku. Zasáhla lidské životy, změnila uvažování, způsobila ekonomickou krizi a akcelerovala řadu problémů, na jejichž řešení se léta zapomínalo. Zřejmě proto tato krize rozdělí dějiny na před a po. V historickém kontextu je více než stoletá strojírenská tradice Jihostroje z Velešína bohatá na lepší i horší časy. Ve firmě na různých pozicích pracuji přes 30 let a pokud bych měl zpětně zhodnotit, díky čemu jsme dosud uměli překlenout krize, tak by šlo zejména o zákon způsobilosti, kterým se podnik historicky řídí. Tedy o to, jak dobře pracujeme a jak umíme naložit s tím, co máme. Touto strategií jsme se řídili také v roce 2020. Proto se za skóre, s jakým jsme ukončili pandemický rok, nemusíme stydět, ba naopak s jistou dávkou hrdosti mohu říct, že Jihostroj obtížnou situaci zvládl a zůstal ekonomicky zdravou firmou.
V řeči čísel, než se dostanu k výčtu dopadů pandemie, uvedu nejprve ta, které nás charakterizují. V letecké divizi nyní pracuje 130 lidí, celý podnik Jihostroj, který jinak vyrábí hydraulické systémy, má 450 zaměstnanců. V roce 2019 tržby letecké divize dosáhly 220 milionů korun a za posledních deset let tak vzrostly téměř dvojnásobně. Ve světě motorů, vrtulí, pomocných energetických jednotek a letadel, pro které vyvíjíme a vyrábíme komponenty, máme dobré jméno na globální scéně a vyvážíme do více než 20 zemí.
Přestože došlo v minulém roce k poklesu tržeb, nebyli jsme nuceni propouštět. Naopak máme v současnosti otevřeno 12 nových pozic. Navíc jsme pro letošní rok uzavřeli kolektivní smlouvu s nárůstem tarifní části mzdy v průměru o 10 až 14 procent. Na zajištění bezpečnosti zaměstnanců a protiepidemická opatření jsme loni vyčlenili zhruba milion korun.
Všeobecné letectví, regionální doprava, a systémy PEJ, kam směřuje naše produkce, sice nebyly pandemií postiženy tak tvrdě, jako linková letecká doprava, nicméně koronakrize se na našich tržbách projevila. Budu-li mluvit v konkrétních číslech, v letecké části produkce poklesly tržby Jihostroje o 12 % a v hydraulice o 14 %. Zásadně objem loňských zakázek ovlivnilo to, že někteří naši odběratelé museli vyhlásit odstávky či zastavit výrobu, vzhledem k poklesu poptávky, a také proto, že jim nepřišly dodávky z Asie nebo Itálie. A v tom vidím do budoucna příležitost, že bychom mohli zabojovat o nový byznys.
Nehledě na koronakrizi jsme pokračovali ve vývojových projektech, neboť je zachování vývojových kapacit klíčové pro konkurenceschopnost leteckých výrobců. V rozvoji technologií jsme si navíc připsali významný milník, který zásadně posiluje naše know-how. Pro nový turbovrtulový motor TP-Tech francouzské skupiny Safran Helicopter Engines jsme vyrobili, vyvinuli a předali ke zkouškám demonstrátoru dva přístroje: regulátor vrtule a omezovač otáček. Od dosavadních systémů se liší především využitím elektrického ovládání. Projekt zaměřený na vývoj těchto přístrojů se rozeběhl v září 2016 a v roce 2020 byl úspěšně dokončen. Nový motor francouzského Safranu má ambice obsadit výkonovou kategorii ve všeobecném letectví a u turbovrtulových dopravních letadel, v níž historicky kralují pohonné jednotky kanadského výrobce Pratt & Whitney.
Historicky poprvé se navíc Jihostroj díky podílení se na vývoji motoru TP-Tech etabloval jako koordinátor konsorcia a hlavní řešitel evropského projektu, který má zkratku Propconel a probíhal v rámci evropského dotačního programu Clean Sky 2. Druhým členem konsorcia byl Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), který měl na starosti matematické modelování, analýzy spolehlivosti a specializované zkoušky.
V Jihostroji loni nedošlo ani ke škrtům v původně stanovených investičních plánech a v souladu s nimi jsme investovali primárně do výrobních technologií a digitalizace výroby. Podle nás se krizí urychlí procesy digitalizace a automatizace a stejně tak odhaduji, že i poté, co pandemie pomine, se do kyberprostoru přesune podstatná část všech jednání. A to i se všemi nevýhodami, která s sebou on-line jednání přináší. Za všechny bych zmínil zejména absenci osobního kontaktu, který je v některých oblastech stále tím rozhodujícím aspektem pro získání zakázky. V rovině on-line jednání chceme proto těžit z výhod, které v dílčím komunikačním procesu přináší. Řadu věcí zrychlují. Pro získání nových zakázek bude ale rozhodující se rychle vypořádat s očkováním, aby se naši obchodníci mohli rozjet do světa.
Naše obchodní strategie sází na budování dlouhodobých obchodních vztahů, proto věřím, že se nám podaří vztahy se zákazníky zachovat. Kondici na domácí scéně udržují dodávky pro český letoun L 410 z dílny kunovického výrobce Aircraft Industries, také zakázky od společností PBS Velká Bíteš či Aero Vodochody, které pokračovaly i v loňském roce. Ve světě nás znají od Aljašky až po Jižní Koreu, dodáváme pro renomované výrobce jako je americký Parker, GE Aviation či Honeywell. Na evropském kontinentu patří mezi naše zákazníky francouzský Safran, Daher a řada dalších.
Vyhlídky do letošního roku zatím vidíme v lepším světle, než předpovídaly scénáře oborového vývoje z loňska. Máme schválený komplexní plán, tedy tržby, ekonomické výsledky, personální plán, plán technického rozvoje i plán investic. Tržní situace v našem segmentu, tedy ve všeobecném letectví a regionální dopravě, by se podle našich odhadů mohla začít vracet k normálu ve druhém až třetím čtvrtletí tohoto roku. Tedy pesimistická předpověď, která loni hovořila o čtyřleté až pětileté krizi v odvětví, se v naší kategorii, podle toho, jak to vidíme nyní, nenaplní.
Autor je Business Development Manager Jihostroj Velešín a.s.