Klubové setkání ALKP s účastí zástupců AMOS bylo i debriefingem české mise na Ukrajinu

AMOS v současné době funguje na mezivládní úrovni jako ústřední bod pro koordinaci průmyslové spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou. Zatímco od počátku ruské invaze AMOS pomáhala koordinovat zejména dodávky konvenčního vojenského materiálu (těžké techniky, munice a střelných zbraní), nyní agentura rozšiřuje pole spolupráce s Ukrajinou o pokročilé technologie. Na scénu tím vstupují také obranné letecké technologie, a to napříč oborovým spektrem; znamená to zcela nové příležitosti pro řešení od velkých hráčů, menších inovativních firem a českých dodavatelů v segmentu bezpilotních prostředků (UAS). Šance pro spolupráci se přitom rýsují také v kosmickém průmyslu. Nyní zafixovanou frontovou linii totiž mohou efektivně posouvat pouze nové technologie. Za klíčový operační prostředek na bojišti přitom Ukrajina považuje zejména segment UAS. V kurzu jsou řešení dronových rojů, průzkumných a kamikadze dronů či munice pro UAV. 

 

O slovo ve vzájemné relaci se proto hlásí ALKP, která z pozice nejsilnější oborové asociace hodlá ve spolupráci s AMOS vytvořit „roadmap“ příležitostí v kosmickém a leteckém průmyslu včetně UAV scény. Současně se hodlá následně podílet na jejich rozpracování, jak zaznělo na klubovém setkání. Spolupráce ALKP s agenturou AMOS tak umožní českým společnostem efektivní a přímou linku k průmyslu ukrajinské strany.

 

Asociace, která se nyní hodlá zaměřit na zorganizování bezpilotní scény, má v řadách zhruba desítku členů z řad velkých podniků, které už v současné chvíli představují českou leteckou stopu na Ukrajině. Počínaje ukrajinskou flotilou letounů L-39 Albatros z dílny největší české továrny Aero Vodochody, přes výrobce motorů PBS Velká Bíteš, která uzavřela strategické partnerství s ukrajinskou konstrukční kanceláří Ivčenko Progress, až po státní podnik LOM PRAHA, jenž je připraven poskytnout kapacity pardubického Centra leteckého výcviku (CLV) pro pilotní výcvik ukrajinských pilotů. LOM PRAHA navíc přispěje také silami svého dceřiného podniku VR Group v relaci taktického simulovaného výcviku. Letecký simulátor na Ukrajinu již dodala společnost Vrgineers. Protivzdušnou obranu Ukrajiny pomohou vyztužit špičkové pasivní sledovací technologie pardubické ERA. Aktivní jsou na ukrajinském trhu také společnosti LPP, Unis, Mesit a další.  

Klubové setkání sloužilo rovněž jako debriefing nedávné návštěvy české delegace na Ukrajině. Ta  pod vedením poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara a AMOS propojila české firmy s ukrajinskými protějšky na fóru platformy Brave1. Ukrajinská Brave1, která delegaci přivítala ve spolupráci s ukrajinským Ministerstvem strategického průmyslu, představuje technologický cluster firem v oblasti obranných technologií, které zastupují plnou škálu prioritních vertikál pro obranné síly včetně bezpilotních robotických systémů, UAV, odminovávání, elektronického boje, virtuálních simulací a dalších oblastí.

 

Brave1 je podporován ukrajinskou vládou a jeho spoluzakladateli jsou ukrajinské Ministerstvo digitální transformace Ukrajiny, Ministerstvo obrany, Generální štáb ozbrojených sil, Rada národní bezpečnosti a obrany, Ministerstvo strategického průmyslu a Ministerstvo hospodářství. Její stěžejní misí je budování spolupráce mezi ukrajinskými inovativními týmy, které svou účinnost prokazují přímo na bojišti, a mezinárodními společnostmi, které mohou ukrajinskou stranu probíhajícího konfliktu posílit přispěním nejmodernějších technologických řešení – včetně těch českých, za něž se setkání účastnily AgentFly Technologies, LPP, PBS Velká Bíteš, VR Group, Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP) a další. 

 

Spojení sil klíčových resortů, které vyústilo v založení clustru Brave1, jasně signalizuje tah na branku ukrajinské institucionální sféry, která hodlá vládní iniciativu vybudování tzv. „Armády dronů“ koordinovanou Ministerstvem pro digitální transformaci uchopit také skrze mezinárodní kooperace a vytvoření společných hubů pro nejpokročilejší technologie, které by byly zároveň odzkoušeny na bojišti. Výzvou pro českou stranu je vytvoření formálních i neformálních komunikačních kanálů s jednotlivými hráči a postavení stejně silné vyjednávací sestavy na české straně.  

K tématům setkání patřil i byznysový rozměr použití vybraných technologií ve válečném střetu. Tzv. „battle proven“, čili přímo na bojišti osvědčené technologie, budou mít po válce diametrálně odlišnou hodnotu od těch, které si takovým křtem ohněm neprošly. Uplatnění českého průmyslu tak dává smysl jak v posílení ukrajinské strany konfliktu, tak v obchodním rozměru poválečných časů.