Komiaviatrans: Vracíme se k normálu, obnovujeme letecký provoz na křídle L 410

Letecké spojení mezi sibiřskými městy Syktyvkar, Uchta, Pečora, Usink a Inta bylo přerušeno v polovině března letošního roku v reakci na šíření pandemie koronaviru. V červnu společnost Komiaviatrans, která je klíčovým provozovatelem regionálních leteckých spojů v Republice Komi, oznámila, že obnovuje spojení mezi těmito městy. Na linky dopravce nasadí čtyři letadla L 410.

Komiaviatrans je ruský regionální přepravce, který provozuje vnitrostátní lety zejména v rámci středosibiřského regionu. Společnost sídlí ve městě Syktyvkar, metropoli Republiky Komi. Ta vešla do povědomí zejména jako region, kde se začaly psát dějiny těžby ropy v severoevropské části Ruska. Území republiky se přitom stalo jedním z vůbec prvních míst v dnešním Rusku, kde probíhaly geologické průzkumy zaměřené speciálně na hledání ropy.

Těžařskou kapitolu svých dějin otevřelo Rusko ve dvacátých letech 18. století v údolí řeky Uchta, jež protéká stejnojmenným městem, které „čtyřistadesítka" nyní letecky spojuje s metropolí regionu.

Nedaleko města Usinks, což je další destinací, kam létá L 410, leží rafinerie Jenisej, na jejíž výstavbě se mimo jiné podílel brněnský UNIS. Rafinerie byla uvedena do provozu v roce 2011 a je považována za nejseverněji položený závod na zpracování ropy na světě. Od hranice polárního kruhu je vzdálená pouhých 20 kilometrů a teploty zde nezřídka klesají i pod -30 či -40 °C. Tyto klimatické podmínky letouny L 410 s přehledem zvládají. Právě odolnost vůči extrémním mrazům, s níž se počítalo již při jejich vývoji, patří mezi nezpochybnitelné přednosti těchto českých letadel.

Města Pečora a Inta, která jsou pro okolní svět jednoduše přístupná rovněž díky „čtyřistadesítkám", se mohou pochlubit nejen rozvinutým ropným a plynovým průmyslem. Pečora je energetickou metropolí regionu se silně rozvinutým elektroenergetickým sektorem. Inta je pak historicky spojená s těžbou uhlí.

Hlavním pilířem regionální ekonomiky je nicméně právě ropný a plynový těžební průmysl. Celková délka ropovodů, které protínají Republiku Komi, dnes dosahuje necelých 2 000 km. Zároveň je republika klíčovým logistickým uzlem, který zajišťuje transport plynu z nalezišť v Ťumenské oblasti. Délka čtyř páteřních plynovodů, které vedou přes území Komi, přesahuje 7000 kilometrů.