Nacházíte se: newsroom leteckého průmyslu / aktuálně
Související témata: Svět

Ze světa: Rusové investují do projektu L 610 přes 300 milionů EUR

03.11. 2019 | Aktuality

1569592661_let-l-610-turbolet.jpg

Čtyřicetimístný letoun L 610 je výsledkem československého vývoje z konce 80. let.

Podle deníku Kommersant hodlá ruský rezort průmyslu a obchodu investovat do vývoje nového regionálního letounu na bázi českého stroje L 610 přes 300 milionů EUR. Na projektu se mají podílet české a ruské firmy. Zájem o zapojení má také Kazachstán.

Konstrukční a zkušební fáze nové technické konfigurace letounu L 610 si vyžádá investici ve výši 20 až 25 mld. rublů (285 až 350 mil. EUR), píše Kommersant s odkazem na nejmenovaný zdroj v ruském ministerstvu průmyslu a obchodu. Částka prý není konečná. Celkové náklady spojené se spuštěním výroby letounu vyplynou až z rozsahu technologických požadavků nové konfigurace.  

Ředitel leteckého odboru ruského ministerstva průmyslu a obchodu Dmitrij Lysogorskij přitom ve Státní dumě uvedl, že financování vývoje L 610 může začít ještě do konce tohoto roku. „Nyní, ve spolupráci s Českou republikou a Kazašskou republikou, plánujeme tento projekt oživit, v roce 2023 začít s výrobou a postupně přejít k sériové výrobě,“ uvedl Lysogorskij. Podle slov Lysogorského čeká regionální letecký park také ruská posila. V roce 2023 by měla být spuštěna sériová výroba letadla Il-114-300, které má sloužit k přepravě 64 cestujících. Při roční produkci 12 až 16 letadel a jednotkové ceně do jedné miliardy rublů (14,3 mil EUR). Dosud vývoj letounu, který vychází z modelu Il-114 přišel na 11,8 miliardy rublů. 

V ruské regionální dopravě by se měl čtyřicetimístný letoun založený na původně československém projektu L 610 kapacitně zařadit mezi stávající flotilu českých devatenáctimístných letounů L 410 a šedesátimístných strojů Il-114-300, který je nyní ve vývoji. 

Kommersant upozorňuje na nejistou návratnost investicí u dvou souběžných nových projektů. Odborníci se přitom shodují, že pořízení konkurenčních strojů je nákladné při koupi i provozu. Investice do nových programů, proto Rusko vnímá spíše optikou národních zájmů rozvoje letecké dopravy v tamních odlehlých regionech.   

V zájmu regionálního spojení

Přestože se ruští experti oslovení Kommersantem shodují, že dva nové turbovrtulové stroje si vzájemně nekonkurují, za finančním kalkulem vidí spíše národní zájmy. Vladimír Karnozov z Aviation Explorer uvedl, že souběžná výroba L-610 a Il-114-300 v Rusku je možná, jelikož z hlediska provozních vlastností se jedná o různé stroje. „Il-114-300 je dolnoplošník. Jeho drak má lepší nosné charakteristiky, ovšem motory jsou umístěny nízko a jsou hůře chráněny. To zvyšuje riziko poškození vrtulí při stratech z letišť s nezpevněnou dráhou. L-610 je hornoplošníkem a je lépe uzpůsoben pro provoz na letištích s nezpevněnou drahou," upřesnil.

Karnozov ale upozorňuje, že program výroby nových letadel se stává obecně výnosným, pokud se prodá alespoň 300 letadel. Takových prodejních čísel ale letouny Il-114-300 a L 610 stěží dosáhnou. Ovšem Rusko potřebuje udržet spojení mezi nepřístupnými místy v Rusku, takže vývoj obou letadel je úkolem národního významu. 

Konkurenčními stroji na ruském trhu jsou hlavně kanadské turbovrtulové letouny Bombardier Dash-8 Q300/400 a francouzsko-italské ATR-42/72. Podle Karnozova mají letouny dobré technické parametry, ale jsou drahé; mj. i díky kurzovým výkyvům od roku 2014 přijdou dopravce dvakrát dráž. Zároveň pro ně není dostatek servisních středisek a tím pádem je jejich provoz na Sibiři a Dálném východě dražší.

Česká letecká stopa v ruských regionech

Současná regionální letecká přeprava v Rusku stojí na českém letounu L 410, který „umí“ tamní nezpevněné dráhy a tvrdé klimatické podmínky. Kunovický výrobce Aircraft Industries, který navazuje na tradici LET Kunovice má od roku 2015 smlouvu o částečné lokalizaci a montáži letounu s ruským závodem civilního letectví UZGA. Ten podle zdrojů deníku Kommersant z ruské strany stojí o výrobu nové varianty stroje L 610. Podle listu chystá angažmá v projektu také UGMK, ruská těžařská jednička v dobývání a zpracování mědi a zinku. Firma se výrazně zapsala do historie letecké výroby v Česku, když  počátkem nového milénia vstoupila do společnosti Aircraft Industries.  

Čtyřicetimístný letoun L 610 je výsledkem československého vývoje z konce 80. let, na kterým se podílel český dodavatelský řetězec v odvětví. Letoun si tehdy u kunovické továrny LET objednal ruský Aeroflot a jeho vlastnosti měly odpovídat těžkým podmínkám ruských regionů. Přestože vývoj a zkoušky prototypů pokročily až téměř k certifikaci, stroj se do sériové výroby nedostal. Nyní má design nového letounu vycházet z již hotových základů. „Mluvíme o vývoji nového regionálního turbovrtulového letadla, který bude vychazet z výsledků původního programu L 610," upřesnil Denis Manturov, ruský ministr průmyslu a obchodu.

Oživení regionálního letounu na bázi L 610 hodlá Rusko financovat ze státního programu „Rozvoj průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti“. Podle informací deníku Kommersant je návrh na zapojení projektu do programu předaný vládnímu kabinetu ke schválení.  

Zdroj: Kommersant.ru (redakčně upraveno)

 





Doporučujeme

Nejnovější články ze všech kategorií

Czech UAS Industry Day 1732026_UAV Technology Park Moravske Budejovice_MajdaSlamova_ (37).jpg
Premiéra na bezpilotním polygonu v Moravských Budějovicích: Czech UAS Industry Day propojil lídry průmyslu, armády i veřejné správy První ročník Czech UAS Industry Day v Moravských Budějovicích představil odborné komunitě bezpilotní testovací polygon, který má ambici posunout Česko mezi středoevropská centra bezpilotních technologií. Akce se zúčastnily členské podniky i vedení Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP), která patřila mezi její partnery.
Export.cz: Česká letadla dělají novou díru do světa, říká šéf letecké Asociace Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Glosa: česká stopa na palubách globálních hráčů a volební schůze ALKP Připoutejte se! Letíme dál na #NaFrekvenciALKP mezi klíčovými tématy Asociace leteckého a kosmického průmyslu a českého letectví.

Newsroom

Glosa: česká stopa na palubách globálních hráčů a volební schůze ALKP Vyrážíte-li do zahraničí Airbusem nebo Boeingem, zpozorněte. Letadlo, ve kterém poletíte, totiž zřejmě odnáší do světa kus práce a know-how českých firem.
Modernizovaná energetická jednotka pro vrtulníky z dílny PBS míří k certifikaci Certifikaci vylepšené energetické jednotky Safír umožní spolupráce PBS Velká Bíteš a LOM PRAHA. Ta počítá s integrací modernizované APU do vrtulníků Mi-171Š Armády České republiky.
FlyinDiamonds získali schválení pro první sdílený dronový polygon v Česku V Moravských Budějovicích vzniká první oficiálně schválený testovací polygon pro drony. Cílem je vytvořit otevřený ekosystém pro startupy, průmysl i univerzity.

Víte, že:

Česko je jednou z devíti zemí na světě, která dokáže vyrobit letadlo „in house“

Sledujte násSledujte nás

Kalendář akcíKalendář akcí ostatní události

DUBAI AIRSHOW 2025

Ve dnech 17. až 21. listopadu proběhne Dubai Airshow, jeden z nejprestižnějších leteckých veletrhů na světě, kde se český letecký průmysl představí na společné národní expozici.

Okénko ALV ČROkénko ALV ČR ostatní zprávy

VZLÚ.png

ALKP hlásí změny ve vedení: Prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu Josef Kašpar rezignoval na svou funkci a organizaci místo něj od 1. července 2025 dočasně vede viceprezident asociace a ředitel státního podniku LOM Praha Jiří Protiva. V čele asociace bude do podzimní členské schůze, která zvolí nové statutární orgány.

Web podporujeWeb podporuje

  • ALV