Nacházíte se: newsroom leteckého průmyslu / aktuálně
Související témata: Svět

Ze světa: Rusové investují do projektu L 610 přes 300 milionů EUR

03.11. 2019 | Aktuality

1569592661_let-l-610-turbolet.jpg

Čtyřicetimístný letoun L 610 je výsledkem československého vývoje z konce 80. let.

Podle deníku Kommersant hodlá ruský rezort průmyslu a obchodu investovat do vývoje nového regionálního letounu na bázi českého stroje L 610 přes 300 milionů EUR. Na projektu se mají podílet české a ruské firmy. Zájem o zapojení má také Kazachstán.

Konstrukční a zkušební fáze nové technické konfigurace letounu L 610 si vyžádá investici ve výši 20 až 25 mld. rublů (285 až 350 mil. EUR), píše Kommersant s odkazem na nejmenovaný zdroj v ruském ministerstvu průmyslu a obchodu. Částka prý není konečná. Celkové náklady spojené se spuštěním výroby letounu vyplynou až z rozsahu technologických požadavků nové konfigurace.  

Ředitel leteckého odboru ruského ministerstva průmyslu a obchodu Dmitrij Lysogorskij přitom ve Státní dumě uvedl, že financování vývoje L 610 může začít ještě do konce tohoto roku. „Nyní, ve spolupráci s Českou republikou a Kazašskou republikou, plánujeme tento projekt oživit, v roce 2023 začít s výrobou a postupně přejít k sériové výrobě,“ uvedl Lysogorskij. Podle slov Lysogorského čeká regionální letecký park také ruská posila. V roce 2023 by měla být spuštěna sériová výroba letadla Il-114-300, které má sloužit k přepravě 64 cestujících. Při roční produkci 12 až 16 letadel a jednotkové ceně do jedné miliardy rublů (14,3 mil EUR). Dosud vývoj letounu, který vychází z modelu Il-114 přišel na 11,8 miliardy rublů. 

V ruské regionální dopravě by se měl čtyřicetimístný letoun založený na původně československém projektu L 610 kapacitně zařadit mezi stávající flotilu českých devatenáctimístných letounů L 410 a šedesátimístných strojů Il-114-300, který je nyní ve vývoji. 

Kommersant upozorňuje na nejistou návratnost investicí u dvou souběžných nových projektů. Odborníci se přitom shodují, že pořízení konkurenčních strojů je nákladné při koupi i provozu. Investice do nových programů, proto Rusko vnímá spíše optikou národních zájmů rozvoje letecké dopravy v tamních odlehlých regionech.   

V zájmu regionálního spojení

Přestože se ruští experti oslovení Kommersantem shodují, že dva nové turbovrtulové stroje si vzájemně nekonkurují, za finančním kalkulem vidí spíše národní zájmy. Vladimír Karnozov z Aviation Explorer uvedl, že souběžná výroba L-610 a Il-114-300 v Rusku je možná, jelikož z hlediska provozních vlastností se jedná o různé stroje. „Il-114-300 je dolnoplošník. Jeho drak má lepší nosné charakteristiky, ovšem motory jsou umístěny nízko a jsou hůře chráněny. To zvyšuje riziko poškození vrtulí při stratech z letišť s nezpevněnou dráhou. L-610 je hornoplošníkem a je lépe uzpůsoben pro provoz na letištích s nezpevněnou drahou," upřesnil.

Karnozov ale upozorňuje, že program výroby nových letadel se stává obecně výnosným, pokud se prodá alespoň 300 letadel. Takových prodejních čísel ale letouny Il-114-300 a L 610 stěží dosáhnou. Ovšem Rusko potřebuje udržet spojení mezi nepřístupnými místy v Rusku, takže vývoj obou letadel je úkolem národního významu. 

Konkurenčními stroji na ruském trhu jsou hlavně kanadské turbovrtulové letouny Bombardier Dash-8 Q300/400 a francouzsko-italské ATR-42/72. Podle Karnozova mají letouny dobré technické parametry, ale jsou drahé; mj. i díky kurzovým výkyvům od roku 2014 přijdou dopravce dvakrát dráž. Zároveň pro ně není dostatek servisních středisek a tím pádem je jejich provoz na Sibiři a Dálném východě dražší.

Česká letecká stopa v ruských regionech

Současná regionální letecká přeprava v Rusku stojí na českém letounu L 410, který „umí“ tamní nezpevněné dráhy a tvrdé klimatické podmínky. Kunovický výrobce Aircraft Industries, který navazuje na tradici LET Kunovice má od roku 2015 smlouvu o částečné lokalizaci a montáži letounu s ruským závodem civilního letectví UZGA. Ten podle zdrojů deníku Kommersant z ruské strany stojí o výrobu nové varianty stroje L 610. Podle listu chystá angažmá v projektu také UGMK, ruská těžařská jednička v dobývání a zpracování mědi a zinku. Firma se výrazně zapsala do historie letecké výroby v Česku, když  počátkem nového milénia vstoupila do společnosti Aircraft Industries.  

Čtyřicetimístný letoun L 610 je výsledkem československého vývoje z konce 80. let, na kterým se podílel český dodavatelský řetězec v odvětví. Letoun si tehdy u kunovické továrny LET objednal ruský Aeroflot a jeho vlastnosti měly odpovídat těžkým podmínkám ruských regionů. Přestože vývoj a zkoušky prototypů pokročily až téměř k certifikaci, stroj se do sériové výroby nedostal. Nyní má design nového letounu vycházet z již hotových základů. „Mluvíme o vývoji nového regionálního turbovrtulového letadla, který bude vychazet z výsledků původního programu L 610," upřesnil Denis Manturov, ruský ministr průmyslu a obchodu.

Oživení regionálního letounu na bázi L 610 hodlá Rusko financovat ze státního programu „Rozvoj průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti“. Podle informací deníku Kommersant je návrh na zapojení projektu do programu předaný vládnímu kabinetu ke schválení.  

Zdroj: Kommersant.ru (redakčně upraveno)

 





Doporučujeme

Nejnovější články ze všech kategorií

1506024137.jpg
Aircraft Industries míří do českých rukou. Kunovického výrobce koupil OMNIPOL Kunovickou leteckou továrnu Aircraft Industries kupuje od ruského majitele skupina OMNIPOL. Vlastníka z Česka bude mít někdejší Let Kunovice po 14 letech. OMNIPOL akvizicí udrží ve vzduchu největšího výrobce civilních letounů, který zaměstnává téměř 1000 lidí a v součtu s podílem v Aero Vodochody ovládne českou leteckou scénu. Pod křídly skupiny budou létat dva největší finalisté, kteří stojí za legendárními českými letouny a jejich nástupci s označením NG.
Honda chce ovládnout vzduch ve městech. Na vývoji prvního “aero taxi” automobilky se podílí Jihostroj Japonská Honda šlápla na plyn v oblasti městské letecké dopravy. Vývoj bezpilotního letadla typu eVTOL oznámila čtvrtá největší automobilka na světě na podzim loňského roku. Řešení palivového systému pro APU svěřila jihočeskému Jihostroji. Pro velešínského dodavatele leteckých komponent se jedná o premiéru v segmentu městské letecké mobility.
Bítešská PBS nastartovala spolupráci s jihokorejským KARI. Novému zákazníkovi dodala první motor PBS TS100 Korejský výzkumný institut pro letectví a vesmír (KARI) si zvolil turbohřídelový motor PBS TS100 pro zcela nový hybridní pohonný systém, který vyvíjí. Reference od významného hráče jihokorejského leteckého průmyslu otevírá PBS dveře k dalším zakázkám na trhu asijského technologického tygra.

Newsroom

Bítešská PBS nastartovala spolupráci s jihokorejským KARI Novému zákazníkovi dodala firma první motor PBS TS100. Korejský výzkumný institut pro letectví a vesmír (KARI) si zvolil turbohřídelový motor z dílny PBS pro zcela nový hybridní pohonný systém, který vyvíjí.
Filipínská pobřežní stráž zvažuje nákup letounů L 410 NG z Kunovic Kunovický výrobce postoupil do užšího výběru možných dodavatelů hlídkových a víceúčelových letounů pro filipínskou pobřežní stráž. Tamní vláda na nákup nových strojů vyčlenila přes 31,3 milionů dolarů.
Česká družice VZLUSAT-2 je ve vesmíru. Vynesla ji tam Muskova raketa Raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter 3 vynesla na oběžnou dráhu devátou českou družici VZLUSAT-2, se kterou je spojená celá řada prvenství.

Víte, že:

Česko je jednou z devíti zemí na světě, která dokáže vyrobit letadlo „in house“

Sledujte násSledujte nás

Kalendář akcíKalendář akcí ostatní události

FARNBOROUGH INTERNATIONAL AIRSHOW 2022

Ve dnech 18. až 22. července se uskuteční letecká přehlídka v Británii, na které se český letecký průmysl představí na společném stánku oficiální účasti.

Okénko ALV ČROkénko ALV ČR ostatní zprávy

1860_1048_60__crop__fbffff0b1a82eb556cd80cef7e463433.jpg

Jubileum PBS: První brněnská strojírna oslavila významný milník ve více než 200leté historii značky PBS. Její výrobní závod ve Velké Bíteši jede na plné otáčky již 70 let.

Web podporujeWeb podporuje

  • ALV