Nacházíte se: newsroom leteckého průmyslu / aktuálně
Související témata: Svět

Ze světa: Rusové investují do projektu L 610 přes 300 milionů EUR

03.11. 2019 | Aktuality

1569592661_let-l-610-turbolet.jpg

Čtyřicetimístný letoun L 610 je výsledkem československého vývoje z konce 80. let.

Podle deníku Kommersant hodlá ruský rezort průmyslu a obchodu investovat do vývoje nového regionálního letounu na bázi českého stroje L 610 přes 300 milionů EUR. Na projektu se mají podílet české a ruské firmy. Zájem o zapojení má také Kazachstán.

Konstrukční a zkušební fáze nové technické konfigurace letounu L 610 si vyžádá investici ve výši 20 až 25 mld. rublů (285 až 350 mil. EUR), píše Kommersant s odkazem na nejmenovaný zdroj v ruském ministerstvu průmyslu a obchodu. Částka prý není konečná. Celkové náklady spojené se spuštěním výroby letounu vyplynou až z rozsahu technologických požadavků nové konfigurace.  

Ředitel leteckého odboru ruského ministerstva průmyslu a obchodu Dmitrij Lysogorskij přitom ve Státní dumě uvedl, že financování vývoje L 610 může začít ještě do konce tohoto roku. „Nyní, ve spolupráci s Českou republikou a Kazašskou republikou, plánujeme tento projekt oživit, v roce 2023 začít s výrobou a postupně přejít k sériové výrobě,“ uvedl Lysogorskij. Podle slov Lysogorského čeká regionální letecký park také ruská posila. V roce 2023 by měla být spuštěna sériová výroba letadla Il-114-300, které má sloužit k přepravě 64 cestujících. Při roční produkci 12 až 16 letadel a jednotkové ceně do jedné miliardy rublů (14,3 mil EUR). Dosud vývoj letounu, který vychází z modelu Il-114 přišel na 11,8 miliardy rublů. 

V ruské regionální dopravě by se měl čtyřicetimístný letoun založený na původně československém projektu L 610 kapacitně zařadit mezi stávající flotilu českých devatenáctimístných letounů L 410 a šedesátimístných strojů Il-114-300, který je nyní ve vývoji. 

Kommersant upozorňuje na nejistou návratnost investicí u dvou souběžných nových projektů. Odborníci se přitom shodují, že pořízení konkurenčních strojů je nákladné při koupi i provozu. Investice do nových programů, proto Rusko vnímá spíše optikou národních zájmů rozvoje letecké dopravy v tamních odlehlých regionech.   

V zájmu regionálního spojení

Přestože se ruští experti oslovení Kommersantem shodují, že dva nové turbovrtulové stroje si vzájemně nekonkurují, za finančním kalkulem vidí spíše národní zájmy. Vladimír Karnozov z Aviation Explorer uvedl, že souběžná výroba L-610 a Il-114-300 v Rusku je možná, jelikož z hlediska provozních vlastností se jedná o různé stroje. „Il-114-300 je dolnoplošník. Jeho drak má lepší nosné charakteristiky, ovšem motory jsou umístěny nízko a jsou hůře chráněny. To zvyšuje riziko poškození vrtulí při stratech z letišť s nezpevněnou dráhou. L-610 je hornoplošníkem a je lépe uzpůsoben pro provoz na letištích s nezpevněnou drahou," upřesnil.

Karnozov ale upozorňuje, že program výroby nových letadel se stává obecně výnosným, pokud se prodá alespoň 300 letadel. Takových prodejních čísel ale letouny Il-114-300 a L 610 stěží dosáhnou. Ovšem Rusko potřebuje udržet spojení mezi nepřístupnými místy v Rusku, takže vývoj obou letadel je úkolem národního významu. 

Konkurenčními stroji na ruském trhu jsou hlavně kanadské turbovrtulové letouny Bombardier Dash-8 Q300/400 a francouzsko-italské ATR-42/72. Podle Karnozova mají letouny dobré technické parametry, ale jsou drahé; mj. i díky kurzovým výkyvům od roku 2014 přijdou dopravce dvakrát dráž. Zároveň pro ně není dostatek servisních středisek a tím pádem je jejich provoz na Sibiři a Dálném východě dražší.

Česká letecká stopa v ruských regionech

Současná regionální letecká přeprava v Rusku stojí na českém letounu L 410, který „umí“ tamní nezpevněné dráhy a tvrdé klimatické podmínky. Kunovický výrobce Aircraft Industries, který navazuje na tradici LET Kunovice má od roku 2015 smlouvu o částečné lokalizaci a montáži letounu s ruským závodem civilního letectví UZGA. Ten podle zdrojů deníku Kommersant z ruské strany stojí o výrobu nové varianty stroje L 610. Podle listu chystá angažmá v projektu také UGMK, ruská těžařská jednička v dobývání a zpracování mědi a zinku. Firma se výrazně zapsala do historie letecké výroby v Česku, když  počátkem nového milénia vstoupila do společnosti Aircraft Industries.  

Čtyřicetimístný letoun L 610 je výsledkem československého vývoje z konce 80. let, na kterým se podílel český dodavatelský řetězec v odvětví. Letoun si tehdy u kunovické továrny LET objednal ruský Aeroflot a jeho vlastnosti měly odpovídat těžkým podmínkám ruských regionů. Přestože vývoj a zkoušky prototypů pokročily až téměř k certifikaci, stroj se do sériové výroby nedostal. Nyní má design nového letounu vycházet z již hotových základů. „Mluvíme o vývoji nového regionálního turbovrtulového letadla, který bude vychazet z výsledků původního programu L 610," upřesnil Denis Manturov, ruský ministr průmyslu a obchodu.

Oživení regionálního letounu na bázi L 610 hodlá Rusko financovat ze státního programu „Rozvoj průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti“. Podle informací deníku Kommersant je návrh na zapojení projektu do programu předaný vládnímu kabinetu ke schválení.  

Zdroj: Kommersant.ru (redakčně upraveno)

 





Doporučujeme

Nejnovější články ze všech kategorií

IMG_9486.JPG
ALV ROADSHOW: Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu navštívila letecké výrobce Druhý ročník letecké roadshow, kterou organizuje Asociace leteckých a kosmických výrobců ČR pro zástupce institucionální sféry, mapuje kondici producentů leteckých komponent. O vývozních příležitostech i překážkách, proexportních nástrojích podpory a o efektivní prezentaci ve světě jednala v PBS Velká Bíteš a se SEKO Aerospace Martina Tauberová, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu.
Ze světa: GE Catalyst z pražských Letňan ukončil sérii prvních zkušebních běhů na letounu Denali Motor GE Catalyst, jehož vývoj a výrobu má na starosti turbovrtulová centrála americké GE Aviation v pražských Letňanech, prošel první sérií pozemních zkoušek po zástavbě do letounu Beechcraft Denali. Vzlet letounu má proběhnout na konci letošního roku, píše server AINonline.
EXPORT.CZ: Historie nekončí. České motory dál pohání letecký průmysl Dějiny První brněnské strojírny se začaly psát před více než 200 lety. První parní stroj vlastní konstrukce vyrobil předchůdce dnešní PBS v roce 1824. Tedy ještě desítky let předtím, než se zrodily proslulé firmy jako Siemens, Škoda nebo General Electric.

Newsroom

Ze světa: GE Catalyst ukončil sérii prvních zkušebních běhů na letounu Denali GE Catalyst, jehož vývoj a výrobu má na starosti turbovrtulová centrála GE Aviation v Letňanech, prošel první sérií pozemních zkoušek po zástavbě do letounu Beechcraft Denali.
Ze světa: Francouzský Daher čeká rekordní rok. Zákazníkům letos předá 50 letounů TBM, pro které dodává Jihostroj Navzdory koronakrizi Daher Aircraft očekává rekordní rok z hlediska celkového počtu prodaných letadel.
Ze světa: Ghana si plánuje pořídit šest letounů L-39NG Ghanské ministerstvo obrany požádalo parlament o vyslovení souhlasu s nákupem šesti cvičných letounů L-39NG od českého výrobce Aero Vodochody, píše africký armádní portál DefenceWeb.

MonitoringMonitoring ostatní zprávy

Víte, že:

Česko je jednou z devíti zemí na světě, která dokáže vyrobit letadlo „in house“

Sledujte násSledujte nás

Kalendář akcíKalendář akcí ostatní události

DUBAI AIRSHOW

Ve dnech 14. až 18. listopadu se uskuteční letecká přehlídka v Dubaji, na které se český letecký průmysl představí na společném stánku oficiální účasti.

Okénko ALV ČROkénko ALV ČR ostatní zprávy

1860_1048_60__crop__fbffff0b1a82eb556cd80cef7e463433.jpg

Jubileum PBS: První brněnská strojírna oslavila významný milník ve více než 200leté historii značky PBS. Její výrobní závod ve Velké Bíteši jede na plné otáčky již 70 let.

Web podporujeWeb podporuje

  • ALV