Český letecký průmysl v době koronaviru

Za relativní odolností českého leteckého průmyslu stojí dlouhodobé zakázky, náročné vývojové a výrobní cykly, schopnosti dodavatelského řetězce i stoletá tradice. Předávané zkušenosti zaměstnanců, silná komunita „srdcařů“ jsou totiž kvalitami, které nelze volně získat. Je možné se k nim jen a pouze dopracovat. Vysoký podíl vývoje a tvrdé certifikační procesy, kterým odvětví podléhá, si navíc nárokují neustálé ověřování provozních a výrobních schopností. Přerušení vývoje a zastavení produkce by tak pro letecké výrobce znamenalo zavřít brány podniků s velmi malou pravděpodobností na znovuobnovení provozu.

Předcházející dekáda kontinuálního růstu, kterou český letecký průmysl zaznamenal, také pak převládající dodávky pro všeobecné a regionální letectví, vojenské aplikace či bezpilotní systémy, které byly pandemií zasaženy méně nežli linková doprava, patří mezi další faktory, jež pomohly odvětví loňský rok ustát. Problémy globálních hráčů jako je Airbus a Boeing, kteří označují dopady koronavirové pandemie za historicky největší krizi odvětví, měly dominový dopad zejména na výrobce, dodávajících pro ně komponenty. Restart jejich obchodování je tak silně spojen s kondicí světových finalistů, jejichž zástupci hovoří o zhruba tříletém období návratu do normálu. Globální špička rovněž udává tempo mezinárodních kooperací, které jsou díky transferu know-how a technologií, významným prvkem růstu českého leteckého průmyslu. Zatím se ovšem útlum nedotkl již rozjetých projektů. Navázat na ně v delším časovém období by totiž bylo několikanásobně dražší a technologicky náročné. Proto lze spíše předpokládat jejich dokončení. Pokles by se tak měl dostavit spíše v oblasti nových projektů. Právě nejisté vyhlídky u nových zakázek jsou výzvou, které bude letos český letecký průmysl čelit.

Dlouhodobé zakázky udržely loni letecké továrny ve vzduchu a zřejmě řadu výrobců udrží od poklesu na existenční dno ještě letos, neplatí to ovšem plošně pro celé odvětví. V oborovém členění zůstává letos řada firem v ohrožení. Uzavřené hranice a omezení cestování, které znemožnily uskutečnit obchodní kampaně, jednání se zákazníky, předváděcí lety a další kroky, jež si uzavření obchodu v letectví žádá, způsobily u některých výrobců propad nových objednávek až na nulu. Pro firmy, které nemají silné finanční zázemí z předchozích let, to může znamenat nepřekonatelné potíže. Ztráta vývojových týmů a zaměstnanců by mohla vést k následnému zániku zejména malých a středních společností, ať už se jedná o výrobce malých sportovních letounů či producenty dílů. Klíčovým faktorem pro přežití domácího dodavatelského řetězce jako celku je tak kondice českých finalistů a udržení provozu v leteckých podnicích v Kunovicích, pražských Letňanech, Odolene Vodě, Velké Bíteši či Otrokovicích.

Předkrizové statistiky uvádějí, že český letecký průmysl reprezentuje více než 120 firem, které zaměstnávají přes 20 000 lidí. Zdali se podaří zachovat tato čísla i nadále, ukáže až letošní rok. Zatím je jasné, že koronavirová pandemie oborem otřásla, nikoli však v základech. Chuť rychle a bezpečně se dopravovat na vzdálená místa v lidech rozhodně zůstane, přitom je zřejmé, že posílí role regionální dopravy. Tím se rýsuji příležitosti, díky kterým by mohl český letecký průmysl vyjít z krize jako ještě silnější odvětví.

Více o tom jak vidí uplynulý rok 2020 ředitelé vybraných leteckých firem, které jsou členy Asociace leteckých a kosmických výrobců ČR (ALV ČR) čtěte v dubnovém vydání magazínu Letectví a kosmonautika a na stránkách Newsroomu leteckých výrobců www.aerospaceinczech.com. ALV ČR je nejstarší oborovou asociací, která letos oslaví 25 let existence. Během pandemie se stala hlasem odvětví pro jednání o podpoře s veřejnou sférou a důsledně monitorovala aktuální stav a vývoj v leteckých podnicích.