Jihostroj dosáhl nadzvukové rychlosti. Do světa stíhaček jej vznese jihokorejský letoun KF-21

Dodávky pro „Mladého jestřába“, jak zní název jihokorejského nadzvukového letounu v češtině, otvírají jihočeskému výrobci dveře k novému tržnímu segmentu, posilují know-how a prestižní postavení firmy na světové scéně. „Na projektu KF-21 Boramae, který se dříve označoval KF-X, jsme začali pracovat před třemi roky. Pro nový jihokorejský stíhací letoun čtyřapůlté generace jsme vyvinuli a budeme dodávat palivový řídící systém pomocné energetické jednotky. Pro Jihostroj jde o významný milník. Je to poprvé, kdy se účastníme vlastním výrobkem na nadzvukové stíhačce, “ říká Hynek Walner, Business Development Manager Jihostroje. 

Firma tím navíc zřetelně posílila novou produktovou řadu. Jihostroj se dosud specializoval na dodávky pro všeobecnou a regionální leteckou dopravu, pro kterou má široké portfolio komponent. Na světovou špičku v turbovrtulové kategorii se velešínský podnik dopracoval díky sázce na vlastní vývoj a sofistikovanou produkci. A právě vývojové kompetence pomohly firmě vyšvihnout se do letecké extraligy stíhacích letounů. Lze proto předpokládat, že palivový řídící systém pomocné jednotky jihokorejské stíhačky KC-21 nastartuje novou éru působení Jihostroje, ve které firma poletí rychleji než zvuk ve vícero produktových disciplínách. 

Oproti turbovrtulovým letounům, které zajišťují regionální dopravu a létají rychlostí 300 až 500 km/h, je nadzvuková stíhačka zcela jiná liga. Nadzvukový letoun dosahuje rychlosti až dvou Machů (přibližně 2500 km/h), nese výzbroj, navigační, komunikační a radiolokační systémy a má řadu jiných schopností oproti civilním letounům, které přepravují cestující či náklad. Nadzvukové stíhací letouny patří mezi nejdražší letecké stroje a jejich výrobou se může pochlubit jen několik zemí na světě. Vlastní výrobu stíhaček umí USA (F-35, F-15, F-22 Raptor aj.), Francie (Rafale), Švédsko (JAS 39 Gripen), Rusko (Su-57) a Čína (J-20). Na vývoji vlastní stíhačky pracuje také Japonsko. Schopnost vyrábět nadzvukové stíhačky zůstává v Evropě zachována i díky projektu Eurofighter a letounu Typhoon evropského průmyslového konsorcia. Stíhačka KF-21 Boramae zařadila Jižní Koreu do tohoto elitního klubu světových výrobců nadzvukových letounů.  

Jižní Korea právem považuje víceúčelový nadzvukový dvoumotorový letoun KF-21 za prestižní průmyslový počin. První prototyp stíhačky představil světu osobně jihokorejský prezident Moon Jae-in během slavnostního rolloutu v sídle jihokorejského leteckého výrobce Korean Aerospace Industries (KAI) v Sacheonu. „Konečně máme vlastní nadzvukovou stíhačku. Otevřeli jsme novou éru sebeobrany a vytvořili milník pro rozvoj leteckého průmyslu,“ řekl prezident Moon Jae-in ve svém projevu.

První prototyp letounu KF-21 má poprvé vzlétnout v létě příštího roku. Celkově se počítá se šesti prototypy, které během čtyř dalších let absolvují 2200 zkušebních letů. Vývojové náklady programu v letech 2015-2028 přesáhnou osm miliard dolarů. 

Sériová výroba KF-21 Boramae má odstartovat v roce 2026 a bude rozdělena do dvou výrobních sérií: Block I., která bude určena výhradně k vedení boje vzduch-vzduch, a Block II., určené pro boj vzduch-země. Jihokorejské letectvo ROKAF (Republic Of Korea Air Force) hodlá nejprve převzít 40 letounů KF-21 série Block I. a do konce roku 2032 získat ještě 80 stíhaček druhé výrobní série Block II. Náklady na výrobu 120 letounů pro jihokorejské letectvo mají dosáhnout téměř devíti miliard dolarů. 

Vývoj a výroba letounů ve všech kategoriích je finančně náročný proces, který ovšem nelze uskutečnit bez předchozích zkušeností a technologické základny. Ve vojenských aplikacích jihokorejský KAI dosud vyráběl nadzvukový cvičný a víceúčelový bojový letoun KAI T-50, vyvinutý ve spolupráci s americkým zbrojařským koncernem Lockheed Martin a zajišťoval licenční výrobu amerických F-16C/D. Nyní se díky robustním státním investicím dostává k vlastní technologii nadzvukové stíhačky. Vývoj a výroba letounu vytvoří v zemi 22 000 špičkových pracovních míst, které významně posílí kapacity a schopnosti jihokorejského leteckého průmyslu. Ten čítá více než 700 firem a výhledově zajistí výrobu 65 procent ze 30 000 dílů letounu KF-21. Velešínský Jihostroj se do 35procentního podílu zahraničních dodávek probojoval díky vývojovým a výrobním kompetencím a dlouholeté znalosti trhu. „S jihokorejskými partnery spolupracujeme téměř dvacet let. Před zapojením do projektu KF-21 jsme úspěšně realizovali a do sériové výroby zavedli dva projekty ve vrtulníkovém segmentu. Vždy se jednalo o produkty našeho vlastního vývoje a výroby,“ upřesnil Hynek Walner z Jihostroje. Dodávky pro KF-21 Boramae nyní firmu posouvají do role partnera v tamním strategickém národním programu. Z pohledu českého vývozu tím Jihostroj postupuje na popředí žebříčku exportérů high-tech produkce do Jižní Koreje.   

V projektu KF-21 se kloubí průmyslová excelence a strategické státní zájmy. Jižní Korea totiž na křídle KF-21 získává nezávislost při vývoji, výrobě a údržbě taktických nadzvukových letadel. Klíčovou výhodou vlastní stíhačky je mnohem větší cenová a časová flexibilita v případě oprav a údržby. Nyní má jihokorejské letectvo ROKAF ve výzbroji americké letouny F-35 a F-15K, jejichž provoz podléhá přísné regulaci ze strany Spojených států. Jakákoli modernizace, složitější servis, výměna dílů či integrace zbraní je předmětem konzultačního procesu. Navíc je provoz a údržba amerických strojů výrazně dražší v porovnání se stroji z vlastní produkce.  

Krom uplatnění na domácím trhu Jižní Korea počítá také s vývozem KF-21. K dosažení návratnosti investicí do vývoje je totiž nutné prodat 300 letounů, takže alespoň 180 KF-21 bude třeba exportovat zahraničním zákazníkům. Zájem o 48 letounů zatím projevilo indonéské letectvo. Indonésie se navíc od roku 2016 na projektu podílí, byť podle médií neplní zcela své závazky. S Jižní Koreou země podepsala dohodu o společném vývoji letounu, ve které se Indonésie zavázala zaplatit 20 procent vývojových nákladů výměnou za know-how, technologie a podíl na výrobě. Prozatím však Jakarta zaplatila pouze třináct procent ze slíbené finanční spoluúčasti. Přesto první prototyp KF-21 zdobí indonéská vlajka a tamní ministr obrany Prabawo Subianto se zúčastnil slavnostního představení prvního prototypu.