Nacházíte se: newsroom leteckého průmyslu / aktuálně
Související témata: Kondice oboru Svět ALV

Jihostroj dosáhl nadzvukové rychlosti. Do světa stíhaček jej vznese jihokorejský letoun KF-21

20.05. 2021 | Aktuálně

(21.4.9) KF-21 보라매 시제기 출고식(Roll out) (2).jpg

První prototyp stíhačky KF-21 Boramae představil světu jihokorejský prezident Moon Jae-in během slavnostního rolloutu. Zdroj foto: KAI

Velešínský Jihostroj se poprvé ve stoleté historii firmy zařadil mezi dodavatele komponent pro nadzvukové letouny. Pro jihokorejskou stíhačku KF-21 Boramae vyvinul a vyrobil prototypy palivového řídícího systému pomocné energetické jednotky.

Dodávky pro „Mladého jestřába“, jak zní název jihokorejského nadzvukového letounu v češtině, otvírají jihočeskému výrobci dveře k novému tržnímu segmentu, posilují know-how a prestižní postavení firmy na světové scéně. „Na projektu KF-21 Boramae, který se dříve označoval KF-X, jsme začali pracovat před třemi roky. Pro nový jihokorejský stíhací letoun čtyřapůlté generace jsme vyvinuli a budeme dodávat palivový řídící systém pomocné energetické jednotky. Pro Jihostroj jde o významný milník. Je to poprvé, kdy se účastníme vlastním výrobkem na nadzvukové stíhačce, “ říká Hynek Walner, Business Development Manager Jihostroje. 

Firma tím navíc zřetelně posílila novou produktovou řadu. Jihostroj se dosud specializoval na dodávky pro všeobecnou a regionální leteckou dopravu, pro kterou má široké portfolio komponent. Na světovou špičku v turbovrtulové kategorii se velešínský podnik dopracoval díky sázce na vlastní vývoj a sofistikovanou produkci. A právě vývojové kompetence pomohly firmě vyšvihnout se do letecké extraligy stíhacích letounů. Lze proto předpokládat, že palivový řídící systém pomocné jednotky jihokorejské stíhačky KC-21 nastartuje novou éru působení Jihostroje, ve které firma poletí rychleji než zvuk ve vícero produktových disciplínách. 

Oproti turbovrtulovým letounům, které zajišťují regionální dopravu a létají rychlostí 300 až 500 km/h, je nadzvuková stíhačka zcela jiná liga. Nadzvukový letoun dosahuje rychlosti až dvou Machů (přibližně 2500 km/h), nese výzbroj, navigační, komunikační a radiolokační systémy a má řadu jiných schopností oproti civilním letounům, které přepravují cestující či náklad. Nadzvukové stíhací letouny patří mezi nejdražší letecké stroje a jejich výrobou se může pochlubit jen několik zemí na světě. Vlastní výrobu stíhaček umí USA (F-35, F-15, F-22 Raptor aj.), Francie (Rafale), Švédsko (JAS 39 Gripen), Rusko (Su-57) a Čína (J-20). Na vývoji vlastní stíhačky pracuje také Japonsko. Schopnost vyrábět nadzvukové stíhačky zůstává v Evropě zachována i díky projektu Eurofighter a letounu Typhoon evropského průmyslového konsorcia. Stíhačka KF-21 Boramae zařadila Jižní Koreu do tohoto elitního klubu světových výrobců nadzvukových letounů.  

Jižní Korea právem považuje víceúčelový nadzvukový dvoumotorový letoun KF-21 za prestižní průmyslový počin. První prototyp stíhačky představil světu osobně jihokorejský prezident Moon Jae-in během slavnostního rolloutu v sídle jihokorejského leteckého výrobce Korean Aerospace Industries (KAI) v Sacheonu. „Konečně máme vlastní nadzvukovou stíhačku. Otevřeli jsme novou éru sebeobrany a vytvořili milník pro rozvoj leteckého průmyslu,“ řekl prezident Moon Jae-in ve svém projevu.

První prototyp letounu KF-21 má poprvé vzlétnout v létě příštího roku. Celkově se počítá se šesti prototypy, které během čtyř dalších let absolvují 2200 zkušebních letů. Vývojové náklady programu v letech 2015-2028 přesáhnou osm miliard dolarů. 

Sériová výroba KF-21 Boramae má odstartovat v roce 2026 a bude rozdělena do dvou výrobních sérií: Block I., která bude určena výhradně k vedení boje vzduch-vzduch, a Block II., určené pro boj vzduch-země. Jihokorejské letectvo ROKAF (Republic Of Korea Air Force) hodlá nejprve převzít 40 letounů KF-21 série Block I. a do konce roku 2032 získat ještě 80 stíhaček druhé výrobní série Block II. Náklady na výrobu 120 letounů pro jihokorejské letectvo mají dosáhnout téměř devíti miliard dolarů. 

Vývoj a výroba letounů ve všech kategoriích je finančně náročný proces, který ovšem nelze uskutečnit bez předchozích zkušeností a technologické základny. Ve vojenských aplikacích jihokorejský KAI dosud vyráběl nadzvukový cvičný a víceúčelový bojový letoun KAI T-50, vyvinutý ve spolupráci s americkým zbrojařským koncernem Lockheed Martin a zajišťoval licenční výrobu amerických F-16C/D. Nyní se díky robustním státním investicím dostává k vlastní technologii nadzvukové stíhačky. Vývoj a výroba letounu vytvoří v zemi 22 000 špičkových pracovních míst, které významně posílí kapacity a schopnosti jihokorejského leteckého průmyslu. Ten čítá více než 700 firem a výhledově zajistí výrobu 65 procent ze 30 000 dílů letounu KF-21. Velešínský Jihostroj se do 35procentního podílu zahraničních dodávek probojoval díky vývojovým a výrobním kompetencím a dlouholeté znalosti trhu. „S jihokorejskými partnery spolupracujeme téměř dvacet let. Před zapojením do projektu KF-21 jsme úspěšně realizovali a do sériové výroby zavedli dva projekty ve vrtulníkovém segmentu. Vždy se jednalo o produkty našeho vlastního vývoje a výroby,“ upřesnil Hynek Walner z Jihostroje. Dodávky pro KF-21 Boramae nyní firmu posouvají do role partnera v tamním strategickém národním programu. Z pohledu českého vývozu tím Jihostroj postupuje na popředí žebříčku exportérů high-tech produkce do Jižní Koreje.   

STRATEGICKÝ VÝZNAM 

V projektu KF-21 se kloubí průmyslová excelence a strategické státní zájmy. Jižní Korea totiž na křídle KF-21 získává nezávislost při vývoji, výrobě a údržbě taktických nadzvukových letadel. Klíčovou výhodou vlastní stíhačky je mnohem větší cenová a časová flexibilita v případě oprav a údržby. Nyní má jihokorejské letectvo ROKAF ve výzbroji americké letouny F-35 a F-15K, jejichž provoz podléhá přísné regulaci ze strany Spojených států. Jakákoli modernizace, složitější servis, výměna dílů či integrace zbraní je předmětem konzultačního procesu. Navíc je provoz a údržba amerických strojů výrazně dražší v porovnání se stroji z vlastní produkce.  

EXPORTNÍ POTENCIÁL

Krom uplatnění na domácím trhu Jižní Korea počítá také s vývozem KF-21. K dosažení návratnosti investicí do vývoje je totiž nutné prodat 300 letounů, takže alespoň 180 KF-21 bude třeba exportovat zahraničním zákazníkům. Zájem o 48 letounů zatím projevilo indonéské letectvo. Indonésie se navíc od roku 2016 na projektu podílí, byť podle médií neplní zcela své závazky. S Jižní Koreou země podepsala dohodu o společném vývoji letounu, ve které se Indonésie zavázala zaplatit 20 procent vývojových nákladů výměnou za know-how, technologie a podíl na výrobě. Prozatím však Jakarta zaplatila pouze třináct procent ze slíbené finanční spoluúčasti. Přesto první prototyp KF-21 zdobí indonéská vlajka a tamní ministr obrany Prabawo Subianto se zúčastnil slavnostního představení prvního prototypu. 


Doporučujeme

Nejnovější články ze všech kategorií

L 410 na Sibiři (1).png
Ze světa: Čtyřistadesítky pomohou se sčítáním ledních medvědů za polárním kruhem Vědecká mise se vypraví letounem L 410 do Arktidy, aby sečetla populaci ledních medvědů v regionu. Průzkumné lety odstartují z letiště v Tiksi za polárním kruhem. Zimní období o průměrných teplotách mínus čtyřicet stupňů Celsia tam trvá přes devět měsíců.
Český letecký průmysl v době koronaviru Je to právě rok, co svět ochromila koronavirová pandemie, která uzemnila leteckou dopravu a silně zasáhla světové výrobce. Koronakrizi navzdory české letecké továrny pokračovaly ve výrobě a zařadily se mezi odvětví, která poháněla domácí ekonomiku i v loňském turbulentním období.
L-39NG má oproti Albatrosům až trojnásobnou životnost. Odolnost letounu potvrdily zkoušky ve VZLÚ Zkoušky letounu L-39NG potvrdily konstrukční předpoklady a prokázaly až trojnásobnou životnost oproti jeho předchůdci L-39 Albatros. Ověřování odolnosti nového cvičného letounu z Aera Vodochody, které probíhá v letňanském VZLÚ, se tím přehouplo do předposlední fáze tzv. únavové zkoušky.

Newsroom

LOM PRAHA má nového šéfa. Státní podnik povede Jiří Protiva z VTÚ Dosavadní ředitel Vojenského technického ústavu Jiří Protiva míří do vedení LOM PRAHA.
Honeywell získal rekordní zakázku na výměnu APU. Práci přinese i strojařům z Olomouce Honeywell získal obří zakázku od leteckého přepravce Sichuan Airlines. Flotilu jeho Airbusu A320 bude startovat pomocná energetická jednotka Honeywell APU 131-9A, na jejíž výrobě i údržbě se podílí závod Honeywellu poblíž Olomouce.
Hlídková verze letounů L 410 má za sebou evropskou premiéru. Střeží polské hranice Polská zahraniční stráž převzala dva letouny L 410 vybavené vyhledávací a sledovací technikou. Jedná se o první evropskou dodávku letounů L 410 v této modifikaci.

MonitoringMonitoring ostatní zprávy

Víte, že:

Česko je jednou z devíti zemí na světě, která dokáže vyrobit letadlo „in house“

Sledujte násSledujte nás

Kalendář akcíKalendář akcí ostatní události

MAKS 2021

Jubilejní 15. ročník aerokosmického salonu MAKS 2021 se uskuteční ve dnech 20. - 25. července. Český letecký průmysl se představí na společném stánku oficiální účasti.

Okénko ALV ČROkénko ALV ČR ostatní zprávy

1860_1048_60__crop__fbffff0b1a82eb556cd80cef7e463433.jpg

Jubileum PBS: První brněnská strojírna oslavila významný milník ve více než 200leté historii značky PBS. Její výrobní závod ve Velké Bíteši jede na plné otáčky již 70 let.

Web podporujeWeb podporuje

  • ALV