MPO prodloužilo termín pro příjem žádostí do letecké výzvy v programu Aplikace

„Letecký a kosmický průmysl patří mezi inovativní odvětví s vysokým podílem vývoje, výzkumu a přidané hodnoty. Plní všech devět pilířů Inovační strategie Czech Republic: The Country for the Future. Pomoc leteckému a kosmickému průmyslu jde napříč nejen sekcemi MPO, týká se i dalších resortů. Aktuální výzva je prvním hmatatelným výsledkem spolupráce s tím, že podpoře tohoto odvětví se samozřejmě budeme věnovat i nadále," říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.  

MPO danou výzvou podpoří z evropských prostředků experimentální vývoj a průmyslový výzkum v leteckém a kosmickém průmyslu. „Leteckým podnikům chceme pomoci udržet kontinuitu vývoje a výzkumníky v akci. Při přerušení vývoje by totiž došlo ke ztrátě vývojového know-how a následnému narušení výrobních schopností, které by se vzhledem k tvrdým ověřovacím zkouškám složitě obnovovaly," vysvětluje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha a dodává: „Ztráta vývojových týmu by vedla ke ztrátě zvláštních certifikací, podmíněných složitým ověřováním a někdy i požadavkem na určitý počet vysoce kvalifikovaných zaměstnanců."

Projektové pojetí žádostí o dotaci ve výzvě umožňuje podpořit mzdy vývojářů i rozvoj inovačního potenciálu. Jde o soutěžní výzvu, kde se projekty budou hodnotit na základě bodového skóre. Pro letecký a kosmický průmysl je připraveno 800 milionů korun. Firmy, které spadají do kategorie velkých podniků, mohou ve specializované výzvě soutěžit o 300 miliónů korun bez nutnosti doložit spolupráci s malými a středními podniky, či míru úspory CO2. Příjem žádostí byl spuštěn 14. září a v prodloužené lhůtě potrvá  do 1. února 2021. Jeden projekt lze podpořit až 100 miliony korun, přičemž letecký či kosmický výrobce může podat až tři projekty. Celkem jsou v programu Aplikace k dispozici 3,7 miliardy korun.

Nastavení parametrů specializované výzvy předcházela řada jednání se zástupci průmyslu a série dotazníkových šetření. Z nich mj. vyplynula nutnost podpory výzkumu a kontinuity vývojových projektů. Kvůli protiepidemickým opatřením, uzavření hranic, uzemnění letadel a výkyvům poptávky byly firmy nuceny investovat veškeré volné prostředky do udržení výroby a tudíž škrtat vývojové plány.

„Český letecký průmysl je součástí průmyslu evropského, máme společné cíle, máme ale také svá specifika a vlastní produktový vývoj jednotlivých hráčů. Komplexní přístup, který MPO při přípravě výzvy zvolilo, znamená, že se podařily zohlednit potřeby našeho sektoru, které jsme pro úspěch akce předkládali," upozorňuje prezident Asociace leteckých a kosmických výrobců (ALV ČR) Josef Kašpar a dodává: „Zejména šlo o umožnění účasti velkých podniků. Právě ty mají dlouhodobé vývojové plány a jejich finální produkce následně posouvá vpřed celé odvětví. Co se nepodařilo rozvolnit, je účast podniků z Prahy, která je významným centrem leteckého průmyslu. Jde ovšem o dlouhodobé omezení struktury fondů EU a je zřejmé, že se jedná o jednu z překážek, která se bude moci vyřešit pouze formou národního programu podpory."

Pro žadatele o podporu v letecké výzvě navíc MPO ve spolupráci s ALV ČR v září pořádá sérii konzultačních dnů, na kterých firmy mají možnost projednat připravované projekty. Zatím se na nich MPO setkalo se zástupci deseti firem a řešilo zhruba dvacet projektů. Mají různý stupeň rozpracovanosti, některé společnosti už byly připraveny perfektně a projekty jsou tak téměř na podání.

Zapojit se do dotační výzvy chce například společnost PBS z Velké Bíteše, která vyrábí vedle leteckých motorů také pomocné energetické jednotky (APU). Ty startují hlavní motory různých typů letounů a PBS v jejich vývoji, výrobě a údržbě patří mezi pouhé čtyři certifikované výrobce na světě. „V době krize v odvětví jsme mnohem opatrnější v investičních a vývojových záměrech. Takto specificky nastavená podpora nám umožní pokračovat v náročných projektech technického rozvoje našich turbínových pohonných jednotek. Jedním z plánovaných projektů je významná modifikace palivové soustavy, která rozšíří letovou obálku našich APU, sníží jejich celkovou váhu a v důsledku toho i spotřebu a emise," říká generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán, která letos na podzim oslaví 70 let od založení výrobního závodu ve Velké Bíteši.  

Hned několik projektů připravuje i zlínská rodinná firma MGM Compro, která má reference od NASA či Airbusu. Zabývá se vývojem komplexních řešení elektrických pohonů a s využitím dotační podpory by chtěla „nabít baterky" pro výkonnější elektrický pohon tak, aby prorazila i v kategorii větších a výkonnějších motorů. „Na robustní podporu z evropských i národních prostředků e-projektů, kterou čerpají firmy Rolls-Royce či Airbus, jako česká firma nemáme šanci dosáhnout. Nedostatek prostředků pro vývojovou fázi větších projektů nám znemožňuje dostat se do vyššího hodnotového postavení jak v rámci dodavatelských řetězců, tak z pozice hráčů s vlastní technologií. Nyní se nám otevírá možnost saturovat vývojový tým pro dlouhodobý projekt výkonnějšího elektrického pohonu, který nám může otevřít dveře k mnohem vyšší technologické způsobilosti a v důsledku toho k zasažení nových segmentů na světovém trhu," zdůrazňuje výkonný ředitel společnosti MGM Compro Martin Dvorský.

Letecký podnik Aircraft Industries, který navazuje na tradici někdejšího Let Kunovice, chce ve výzvě rovněž podat několik projektů. Firma vyrábí letouny L 410, které patří mezi páteřní produkci českého leteckého průmyslu. „Konzultací na MPO jsem se zúčastnila osobně. Nyní jsme ve fázi vyhodnocení několika projektů, které do výzvy zvažujeme," říká generální ředitelka společnosti Aircraft Industries Ilona Plšková, která má s dotační agendou zkušenosti. Podnik úspěšně vyvinul a uvádí na trh modernizovaný letoun L 410NG, sériová výroba se rozběhla letos.

Další informace jsou k dispozici zde.