MPO připravuje pomocný program pro letecký průmysl. Parametry podpory řeší s odborníky a podnikateli

„Po plošné podpoře podnikatelů se zaměřujeme na konkrétní podpůrná opatření pro jednotlivá odvětví. Letecký a kosmický průmysl řadíme mezi výstavní obory domácí průmyslové základny, intenzivně tak řešíme, jak zabránit propouštění, udržet kontinuitu vývoje a domácí výrobce na světové scéně,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Pro podporu odvětví chystá rezort speciální leteckou výzvu. S využitím evropských fondu plánuje MPO vypsat na podzim podpůrný program. „Aktuálně řešíme, jak předejít kolapsu vývoje v odvětví a z fondů EU podpořit letecký výzkum. S Evropskou komisí komunikujeme zvýhodněné podmínky pro leteckou výzvu, kterou chceme vypsat na podzim. Bavíme se o alokaci až jedné miliardy korun,“ popisuje situaci náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.

Letecký průmysl je ukázkou hospodářské vize „Czech Republic: The Country For The Future“ v praxi. Průřezově naplňuje všech 9 pilířů Inovační strategie. Jde o celosvětově prestižní high-tech disciplínu s vysokou přidanou hodnotou výroby, velkým podílem výzkumu a vývoje a vysokými nároky na kvalifikaci pracovníků. Zároveň je to byznys, v němž je bez státní podpory složité uspět. Odběratelé české letecké produkce, která má ve světě dobrý zvuk, jsou totiž většinou zahraniční vlády, armády či vládami vlastněné firmy. „Bez cílené pomoci státu se neobejdeme. Potřebujeme zachovat vyváženou kombinaci firem dodávajících pro velké národní i globální hráče a společností, které se zaměřují na výrobu vlastních letadel. Díky tomuto modelu stále patříme mezi 9 zemí světa, které jsou schopny kompletně vyvinout a vyrobit letadlo na vlastním území,“ zdůrazňuje šéf Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) a prezident Asociace leteckých a kosmických výrobců (ALV ČR) Josef Kašpar, který na jednáních o podpoře odvětví reprezentuje hlas průmyslu.

Vývojové a výrobní schopnosti jsou hodnoty, ke kterým se domácí letecký průmysl propracoval díky zkušenostem získávaným a předávaným v průběhu celého století. Česká letecká tradice se letos přehoupla do druhého století a soukolí pokroku dnes již sto let starých firem stále točí hlavně kvalifikovaní lidé. Právě v důsledku přerušení vývoje a ztráty vývojových týmu mohou firmy přijít o certifikace, jejichž zisk je podmíněn složitým procesem ověřování. To by znamenalo ztrátu know-how a zánik odvětví. „Firmy nyní investují veškeré volné prostředky do udržení provozu a budou nuceny šetřit na vývoji. Pokud v leteckých podnicích dojde k omezení výroby a vývoje, bude velmi složité a v mnoha případech i nemožné ji obnovit. Zajištění kontinuity fungování významných domácích finalistů, velkých českých výrobců letadel, motorů a komponent, je klíčové pro zachování schopností dodavatelského řetězce,“ upřesnil Josef Kašpar, prezident ALV ČR, který na základě dotazníkového šetření na téma „Realizace letecké výzvy mezi podniky“ předložil na jednání oborové pracovní skupiny požadavky průmyslu a definoval předpoklady pro úspěšnou akci. Klíčovým parametrem je z pohledu výrobců zpřístupnění účasti pro velké podniky.  

Bez umění vyvinout a vyrobit špičkové technologie se nelze odlepit od země. Tím ovšem let teprve začíná. Dál je nezbytné prosadit se ve světě a umět výrobky prodat. Většina produkce domácích leteckých výrobců totiž míří do zahraničí, v průměru letecké firmy vyvážejí až do 30 zemí světa. Letecký export přitom za poslední dekádu rostl o desítky procent ročně. „Loni exportoval letecký průmysl produkty v hodnotě 16,5 miliardy korun. Za posledních sedm let se objem leteckého vývozu zdvojnásobil,“ vypočítává náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová a upřesňuje: „Mezi klíčové vývozní destinace patří letecké velmoci na unijním trhu, jako je Francie a Německo, dále pak Spojené království, USA, Jižní Amerika, Blízký východ či Rusko.“ 

Série jednání o proveditelnosti a oprávněnosti podpůrných opatření má vyústit v promyšlenou strategii podpory a její uvedení do praxe tak, aby prospěla průmyslu, který v důsledku koronavirové pandemie čelí historicky největší krizi v sektoru civilního letectví. „Dali jsme na stůl nejpalčivější témata, která jsou opřena o výsledky dotazníkových šetření a analýzu odvětví vyplívající z naší Strategie2030. V agendě se jim pravidelně věnujeme, abychom mohli tyto problémy konkrétně řešit a připravovat se státem konkrétní nástroje pomoci,“ sdělil Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých a kosmických výrobců, která loni představila Strategii 2030, jež definuje to, jak si stojí a kam směřuje civilní letecký průmysl. 

 

Výstupy odborné debaty spolu s vyhodnocením dotazníkových šetření, která k jednotlivým tématům ALV ČR realizuje jak v rámci členské základny, tak napříč celým odvětvím, mají do budoucna pomoci nejen s nastavením dotačního programu, ale také přispět k řešení rozvojových témat pro udržitelný růst odvětví. Mezi klíčová témata jednání patří výzkum a vývoj, Evropa, strukturální fondy, zahraniční obchod/export a současná kondice průmyslu. Aktuálně ALV ČR dokončila vyhodnocení průzkumu o současné situaci v exportu a podnikání leteckých firem, který předala vedení MPO ČR na oborovém jednání koncem června.