02.10. 2023 | Aktuálně
Dnům NATO kralovaly americké F-35, LOM podepsal memorandum s Lockheed Martin
Tak tohle Češi ještě neviděli; rozhodně ne v takových počtech. Varianta amerického letounu F-35B se nad ostravským Letištěm Leoše Janáčka v jednu chvíli zastavila ve vzduchu a podobna mimozemskému stroji se vysoko nad zemí pootočila na jednu a pak na druhou stranu. Teprve poté se z jediného bodu mezi nebem a zemí odlepila a zvolna zase nabrala rychlost.
Proudový motor změnil svět létání a posunul Česko na světovou špičku. Patent oslavil 90 let
24.02. 2020 | Aktuality
V československých a českých továrnách bylo vyrobeno přes dvacet tisíc proudových motorů. Turbovrtulové motory z někdejší Waltrovky pohání letoun L-410, který loni oslavil 50 let ve vzduchu a výrobní milník téměř 1300 kusů letadel. Zdroj foto: Letectví a kosmonautika | Aeromedia
Před devadesáti lety si nechal Angličan Frank Whittle patentovat proudový letecký motor, který znamenal technologickou revoluci pro moderní létání. Nejprve způsobil převrat ve vedení války, následně změnil celou leteckou dopravu. Dosud neexistuje technologie, která by jej mohla plnohodnotně nahradit. Česko posunul mezi velmoci ve výrobě leteckých motorů.
Whittleův patent je dosud nepřekonaným milníkem v konstrukci letadlových motorů, která se v modernizované podobě využívá dodnes. Zajistil letadlům mnohem větší rychlost, než dokázaly vyvinout i ty nejvýkonnější stroje s klasickým pístovým motorem.
V Anglii se objev nejprve setkal se skepsí tamní vlády, v jejímž důsledku Británie přišla o světovou premiéru uvedení motoru do provozu. První tryskáč totiž vzlétl v předvečer druhé světové války v Německu.
Na konci poválečného vývoje přitom stojí proudové pohony Airbusů a Boeingů, které dnes přepravují cestující po celém světě. Proudové motory pohánějí všechny současné vojenské stíhačky a krom několika výjimek také bombardéry.
Nezanedbatelnou stopu v devadesátileté historii zanechal také český průmysl, byť u zrodu tohoto typu pohonu nestál. Počet proudových motorů vyrobených v československých a pak i v českých továrnách lze počítat na desetitisíce. Nyní je tahounem ryze českého vývoje a výroby PBS Velká Bíteš. V někdejší Waltrovce dnes běží výroba a vývoj motorů pod značkou americké GE Aviation. Řada domácích firem zároveň dodává díly pro proudové motory světových producentů jako Honeywell, GE či Rolls-Royce.
Whittleův geniální tah
Rozvoj letectví ve třicátých letech během industriálního boomu narazil na mantinely pístových motorů. V požadovaném výkonu by musely mít gigantické rozměry, neúnosné pro letadla. Problém mohl vyřešit jen zcela nový druh pohonu. Několik lidí v Anglii i Německu se proto nezávisle na sobě pokoušelo rozpracovat myšlenku pohonu letadel turbínou.
Genialita Whittleova řešení byla v pojetí a výpočtu konstrukce, vycházel přitom z již známých částí: turbíny a kompresoru, pro které vymyslel spalovací komoru a spočítal, jak by to mělo fungovat dohromady. Na tom, že jeho práce v Británii zapadla, se podepsaly uznávané autority v oboru, které považovaly jeho návrh za nerealizovatelný na základě svých neúspěšných zkušeností.
Whittle ovšem svému výpočtu věřil a pokračoval ve vývoji motoru na vlastní pěst. Založil soukromou firmu, která nakonec fúzovala s britským Rolls-Roycem, pod jehož křídly se první anglické proudové motory začaly sériově vyrábět.
Jak letěl čas
- V lednu 1930 podal Frank Whittle, technický důstojník Britského královského letectva (RAF), přihlášku patentu na proudový motor.
- V roce 1935 začal na podobném konceptu pracovat německý fyzik Hans Joachim Pabst von Ohain, který díky vládní podpoře dorovnal britský náskok. Němci pak jako první poslali do vzduchu letoun poháněný výhradně proudovým motorem.
- V roce 1939 vzlétl první německý experimentální letoun s proudovými motory Heinkel He 178, zatímco britská obdoba, stroj Gloster E.28/29 jej následoval až o dva roky později.
- Jen s tříměsíčním rozdílem pak v roce 1944 oba státy zavedly proudové stíhací letouny do výzbroje. Na německé straně to byla první stíhačka s proudovými motory na světě Messerschmitt Me 262 se dvěma motory Junkers Jumo 004. Britové nasadili letoun Gloster Meteor poháněný dvěma motory Rolls-Royce Welland.
Česká stopa
Do výroby proudových motoru se československý letecký průmysl pustil po válce. Na základě rozpracovaných dílů německých proudových motorů Jumo 004 a BMW 003, jejichž výroba byla za okupace přesunuta do Československa, vznikla zkušební série motorů do stíhaček Avia S92 přezdívaných Švalbiny. Ty posloužily jako studijní materiál vojenskému letectvu a průmyslu. První sériová výroba proudových motorů pak byla nejprve licenční a rozeběhla se v Motorletu, dříve Waltru v Jinonicích. Motory Walter M005 poháněly stíhačku MiG-15 od roku 1951. Vyráběly se pod sovětskou licencí, ale původně šlo o britský motor Rolls-Royce Nene. Do roku 1962 vyrobili v Motorletu přes 6 000 motorů Walter M005 a M006. To byl více než solidní základ jak pro další výrobu, tak i pro vývoj vlastních konstrukcí.
První český proudový motor
V polovině 50. let byl v Motorletu zahájen vývoj vlastního proudového motoru pro nový letoun Aero L-29 Delfín. Nový motor s označením M-701 byl představen v roce 1961 a v někdejší „Waltrovce“ jich vyrobili přes 9000 kusů. Dále Motorlet pokračoval rekonstrukcí sovětského motoru Ivčenko AI-25 pro nástupce Delfínu: L-39 Albatros. S označením Walter AI-25W jich ale bylo vyrobeno jen 30 kusů. Pro letoun L-39 si nakonec výrobce Aero Vodochody vybral výkonnější motor Ivčenko AI-25TL, který letoun pohání dodnes. Během příprav následující verze stroje, původně označovaného jako L-59 Super Albatros, byla zaváděna licenční výroba motoru Lotarev DV-2 ve slovenských Povážských strojírnách.
Motorlet se mezitím plně věnoval jiné verzi proudových motorů. Od turbojetů pokročil k motoru turbovrtulovému, který chystal pro malý dopravní letoun L 410 z dílny kunovického Letu, dnes Aircraft Industries. Turbovrtulový motor M-601 byl kompletně českým výrobkem, stejně jako větší a výkonnější M-602 pro letoun L-610. Motor M-602 byl také poslední vývojovou kapitolou Motorletu, později opět přejmenovaného na Walter, než se stal součástí americké GE Aviation.
Mezi světovými velmocemi
Vlastní vývoj motorů přinesl pokrok i do navazujícího dodavatelského řetězce. České dodávky regulačních prvků, přístrojového vybavení a vrtulí od domácích podniků zařadily Československo a následně Českou republiku mezi země, které umějí vyvinout a vyrobit proudový motor. Kvalitu průmyslové základny v odvětví si Česko dokázalo uchovat a dodnes po boku USA, Ruska, Velké Británie či Francie patří k těm několika málo zemím na světě, které dokážou z vlastních zdrojů a ve vlastních firmách realizovat projekt proudového motoru pro pohon letadel. Za vlastními projekty stále stojí kapacity Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu z pražských Letňan. VZLÚ je nejen základnou domácího vývoje, ale také lídrem leteckého zkušebnictví. A je to právě kvalita a úplnost průmyslové základny, která v současnosti do Česka přitahuje světovou špičku. Velcí motoráři sem investují a přenášejí výrobu zejména díky komplexním schopnostem dodavatelského řetězce.
Walter se stal součástí americké společnosti GE Aviation, která v závodu v Letňanech stále vyrábí modernizované motory M-610 s označením GE H 80/85. Zároveň v Česku vyvíjí a testuje GE Catalyst, turbovrtulový motor zcela nového designu.
Na tradici letecké výroby Mory Moravia navazuje zaoceánský Honeywell. Od roku 1951 se továrna poblíž Olomouce specializovala na spalovací komory, které jsou srdcem motorů. Historicky Mora dodávala pro všechny proudové i turbovrtulové motory vyráběné ve „Waltrovce“. V Hlubočkách u Olomouce má nyní Honeywell největší výrobní závod na letecké motory v Evropě a vyrábí dílce pro motory menších obchodních letadel a pomocné energetické jednotky do airbusů, boeingů nebo třeba stíhaček F-35.
Walter se stal součástí americké společnosti GE Aviation, která v závodu v Letňanech stále vyrábí modernizované motory M-610 s označením GE H 80/85. Zároveň v Česku vyvíjí a testuje GE Catalyst, turbovrtulový motor zcela nového designu.
Na tradici letecké výroby Mory Moravia navazuje zaoceánský Honeywell. Od roku 1951 se továrna poblíž Olomouce specializovala na spalovací komory, které jsou srdcem motorů. Historicky Mora dodávala pro všechny proudové i turbovrtulové motory vyráběné ve „Waltrovce“. V Hlubočkách u Olomouce má nyní Honeywell největší výrobní závod na letecké motory v Evropě a vyrábí dílce pro motory menších obchodních letadel a pomocné energetické jednotky do airbusů, boeingů nebo třeba stíhaček F-35.
Českou vlajkovou lodí je PBS
Za ryze českým vývojem proudových motorů dnes stojí PBS z Velké Bíteše. První brněnská strojírna s více než dvousetletou historií se do leteckého oboru uvedla před sedmdesáti lety. Nejprve šlo o licenční výrobu pomocné energetické jednotky (APU) SAPHIR-5 pro startér motoru AI-25TL letounu L-39. Zkušenosti z dlouholeté výroby a provozu APU pak pomohly nastartovat vlastní vývoj, na jehož konci je v současnosti ucelená řada proudových motorů od malého TJ23U až po větší TJ150. Proudové motory z PBS pohání bezpilotní prostředky a sportovní letadla. Počet vyrobených motorů TJ100, s nímž PBS Velká Bíteš slavila zatím největší úspěch, se blíží 1 000 kusům. Na motor o hmotnosti cca 20 kg a s tahem 1 300 N to je slušné skóre.
Doporučujeme
Nejnovější články ze všech kategorií
26.09. 2023 | Aktuality
Reportáž: Kunovické „čtyřistadesítky“ pokračují v cestě do světa. I ve variantě „létající ambulance"
Kunovický letoun L 410 NG krouží na nebi, které je takřka bez mráčku, a pod ním se zelená krajina moravského Slovácka. Krátce po startu ze soukromého letiště výrobce Aircraft Industries se pasažérům naskytne výhled na hrad Buchlov, po chvíli se jim s náklonem letounu ukáže Velehrad a pak už „čtyřistadesítka“ ve směru proti proudu řeky Moravy vyrazí nad Otrokovice.
07.09. 2023 | Newsroom
Kunovické letouny restartují uzbeckou dopravu. Letiště v Taškentu přivítalo druhou L 410
Velkolepá vodní slavobrána uvítala na letišti uzbeckého Taškentu zbrusu nový letoun L 410 z dílny Aircraft Industries. V pořadí druhý stroj kunovické letecké továrny tu přistál v posledním srpnovém dni a rozšířil řady největšího národního dopravce regionu Uzbekistan Airways.
Newsroom
Kunovické letouny restartují uzbeckou dopravu. Letiště v Taškentu přivítalo druhou L 410
V pořadí druhý letoun L 410 kunovické letecké továrny Aircraft Industries rozšířil řady největšího národního dopravce regionu Uzbekistan Airways.
Seko začíná s vojenskými dodávkami. Realizuje poptávku na díly pro F-35
Seko Aerospace rozšiřuje civilní portfolio o dodávky ve vojenské oblasti. První zakázku v novém sektoru představuje poptávka na 5 dílů pro motor Pratt & Whitney pro letouny F-35.
PBS zažehla “jiskru”. Její nová APU už vyhrála tendr pro helikoptéru v armádě NATO
PBS Velká Bíteš představila zbrusu novou pomocnou energetickou jednotku PBS APU Spark40, která již uspěla v tendru na dodávku v kategorii středně těžkého vrtulníku.
Monitoring
ostatní zprávy
Asie namísto Ruska. Firma Aircraft Industries z Kunovic chce v budoucnu vyrábět 24 letadel L 410 ročně
Hospodářské noviny, 23. července 2023
Aero potřebuje prodat nejméně 80 letadel L-39NG. Jinak na nich prodělá
Hospodářské noviny, 11. července 2023
Víte, že:
Česko je jednou z devíti zemí na světě, která dokáže vyrobit letadlo „in house“
Sledujte nás
Kalendář akcí
ostatní události
DUBAI AIRSHOW 2023
Ve dnech 13. až 17. listopadu se uskuteční Dubai Airshow jedna z největších leteckých přehlídek na světě, na které se český letecký průmysl představí na společné expozici národní účasti.
Okénko ALV ČR
ostatní zprávy
Letecký a kosmický průmysl hlásí vznik jednotné oborové asociace: Asociace leteckých a kosmických výrobců (ALV ČR) a Svaz českého leteckého průmyslu (SČLP) dokončily rok připravované sloučení. Za letecký průmysl a vesmírné technologie bude nově vystupovat Asociace leteckého a kosmického průmyslu ČR (ALKP).
Stálá témata
Web podporuje